Proč nevypneme ideologii ESG, která oslabuje už i obranyschopnost?
ESG versus obrana státu
Představte si situaci, že si většinově zvolíte ve volbách směr, ale vládne vám jiný - pokoutně, přes akcionáře akcionářů akcionářů a jejich oligopolně propletenou Pavučinu*, která – jak se navíc zdá – trochu zešílela. Dusí průmysl, bolí peněženky a účty za energie, ale kdyby jen to! Současně poněkud sabotuje obranyschopnost země i spojenců. A také pomoc napadené zemi s cílem udržet řád důležitý (nejen) pro malé země, v němž se posouvání hranic násilím nesmí vyplatit, aby nebylo zopakováno. V centru tohoto podivného dění se nachází ideologie tří písmenek: ESG.
Zatímco aktéři ESG už roky přes Pavučinu pokoutně víc a víc tlačí banky a pojišťovny, aby nefinancovaly a nepojišťovaly mj. obranný průmysl, jeho rodná sestra Green Deal (GD) násobně zdražuje témuž (i jinému) průmyslu energie.
Dvojitý zásah do vlastní nohy
To nevymyslíte: Dvojitý zásah zevnitř a radost geopolitických protivníků, kteří čirou náhodou stejná omezení nemají. Zrovna v době, kdy za humny i dál vedou války. Čirou náhodou se tomu zevnitř EU nejen nikdo nebrání, ba právě naopak, a zároveň za více téhož demonstrují všechny ty dobře placené Grety, XR a přilepovači k obrazům a silnicím výhradně na Západě a nikde jinde. To je ale náhod.
Je sice občas slyšet europoslanecké** i jiné brblání na důsledek místo na příčinu, tedy nadávání na banky, že prý jakoby samy nechtějí ziskové obchody. To nedává smysl, že? Neboť problém je hlubší a zrovna europoslanci – pokud netuší nic o Pavučině – by měli vědět, že ho máme od ledna v europředpisu, o kterém hlasovali.
Někdo možná trošičku zaspal. Reálná aktivita proti dvojité sebedestrukci ESG+GD v EU chybí, když pomineme naštvané farmáře. Místo ní slyšíme apely české vlády na EU, aby se náboje proboha aspoň kupovaly mimo přeregulovanou EU (když už je v Kocourkově-Katzendorfu nejde hladce financovat, pojišťovat a rychle vyrábět).
Kdo tahá za nitky?
Nejen Putin se musí tetelit blahem, koho mu to Gaspadin Bog / Čort seslal mezi geopolitické protivníky, a možná i radostně před ulehnutím pomrkává na zarámované logo BlackRocku* nad postelí. Vedou některé nitky loutkovodičů Pavučiny i k němu, když prokazatelně spolufinancoval nejen zdánlivě „národní“, ale i zdánlivě „zelené“ strany Západu? Nebo vedou nitky Pavučiny spíš k jeho spojenci pod vládou KSČ (=Kung-čchan-tang /česky foneticky bez tónů/, pchinjinovým přepisem i s tóny: Gòngchǎndǎng)?
Mohou ji ovlivňovat? Nevíme, ale Pavučina neprosazuje kapitalismus svobodného trhu, chová se podivně, zřetelně proti svobodě a demokracii a v souladu s některými zájmy totalitních protivníků.
Většina voličů na Západě vládnoucí ideologii ESG moc nezná. Více než demokracii tento stav připomíná pokoutní teokracii: „Není ideologie kromě ESG a korporátní socialisté jsou jejími proroky“. Už dlouho hlásají na valných hromadách a od letoška v europrávu: „V jediné ESG věřiti budeš!”. Určité paralely s teokratickým Íránem lze najít: volič si po selekci shora volí parlament i prezidenta, ale ve skutečnosti rozhoduje imám.
Sociální kredit (zatím) pro firmy
Povinnosti vykazovat skóre ESG lze přirovnat k takovému malému, postupně se šířícímu sociálnímu kreditu po čínsku (jak trefně říká ekonomka Markéta Šichtařová, je docela podivné, když EU kritizuje to či ono totalitní opatření v Číně a přitom sama si z nich bere vzor a dělá podobné věci). Dnes strach z poklesu „sociálního kreditu“ ESG postihuje firmy a finanční instituce („neposkytneš úvěr ani pojištění na obranu bližnímu svému“). Je už zítra na řadě občan s uhlíkovým kreditem na QR kódu (vyzkoušeno v dobách covidismu) a penězi CBDC, a nakonec i s politickým kreditem penalizujícím „nevhodné“ názory? Schůdeček po schůdečku, pomalé vaření žáby. Zatraceně nebezpečná ideologie.
Od BlackRocku skrze EU až dolů
Ať už si Evropskou unii korporátní socialismus osedlal nebo se jím EU jen inspiruje, vyjde to nastejno. Důsledkem je mj. drahota, nerůst a další degradace podnikatelského prostředí.
Kdyby to volič věděl, hlasoval by proti ESG i GD. Kdyby politici tušili důsledky a opravdu chtěli rozvoj a obranu hodnot svobody a demokracie, museli by začít nejpozději hned ekonomiku místo oslabování posilovat odstraňováním překážek a hyperregulace. Protože je to třeba. Ale i proto, že nebezpečná mezinárodní situace vyžaduje podporu obyvatelstva, které potřebujete mít na straně vlastního systému, který kdysi snášel zlatá vejce. Západ nebyl nejbohatší a nejsvobodnější proto, že měl štěstí, ale proto, že měl systém, který je teď postupně odbouráván, což okamžitě plodí energetickou a další chudobu a inflaci, protože ESG a GD zdražují energie a potraviny a bydlení a děti a výrobu a stáří a léčbu a všechno. A obranu!
Lidé, kteří se mají hůř a visí nad nimi Damoklův meč osekávání svobod, budou mít slabší motivaci bránit systém (třetí zásah zevnitř), který se zatím deklaruje jako demokracie a svoboda, ale odpojuje se od nich víc a víc. Lidé musí svobodu, demokracii a její pozitivní plody cítit, ESG a GreenDeal s tím ale vůbec nejdou dohromady. Víme to? A víme i to, že obojí těší právě geopolitické protivníky?
Realita je taková, že tu máme dva soupeřící bloky, na jedné straně Rusko + Čína + Írán (+satelitní teroristé Húthíové, Hizballáh, Hamás) + KLDR + Venezuela, kteří si energie nezdražují a spouštějí jeden konflikt za druhým (namátkou Ukrajina, útok Hamásu na Izrael, vyhrožování Venezuely obsazením 2/3 sousední Guyany, útoky Húthíů na námořní dopravu do Evropy) a na druhé straně Západ (USA, EU a okolí, Kanada, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea, Izrael...), který si – nejvíc právě EU – násobně zdražuje elektřinu, aniž by to mělo nějaký dopad na proklamované tlumení rostoucí křivky stopového podílu CO2 na vzduchu (0,04 %).
Co se asi nakonec stane, když ze dvou soupeřících bloků má ten totalitní výhodu levných energií bez umělého zdražování povolenkami, bez vypínání jaderných elektráren? Když si trochu zažertujeme, mohli bychom ESG+GD překřtít na dvojité PPP - Progesivisté pomáhají Putinovi. Progresivisté pomáhají Pekingu.
E? S? G!
Dvě ze tří písmen tohoto ideologického náboženství nebo náboženské ideologie nejsou pravdivá. „E“ se tváří ekologicky a zeleně, bojuje však zejména proti planetu ozeleňujícímu plynu CO2, navíc s astronomickými náklady a bez měřitelného dopadu, tedy neúspěšně a draho. Z logiky věci: čím víc peněz putuje na boj s přirozeným netoxickým plynem, tím méně zbude na skutečnou ekologii. „S“ (sociální) ve zkratce je rovněž nepravdivé – ideologie zdražuje energie, zvyšuje ceny všeho a snižuje životní úroveň, jak by tedy mohla být sociální, když je asociální? Kulaté čtverce neexistují.
Jediné „G“ jako „Governance“ (Řízení) ve zkratce ESG nelže: Opravdu nás chtějí řídit a už to dělají. Rýsuje se nějaká naděje? Možná ano. Je jí zaškobrtnutí v tažení ESG světem, které se odehrálo např. na Floridě. Je v něm naděje, že ideologie nemá vyhráno, lze jí přistřihnout křidélka a porazit.
ESG proti penzistům, Florida proti ESG
Ve zkratce: Penzijní fondy Floridy (FL) pro státní zaměstnance, spravované BlackRockem* (jedním z center tlačení ideologie ESG). Stát FL ovládaný Republikány, jimž ESG nevoní. Co se stalo?
ESG mj. znamená, že správce portfolia fondu může nakupovat pro budoucí penzisty z ideologických důvodů výkonově horší akcie, i kdyby jim tím měl snížit důchod. Nevybere třeba akcie ziskové firmy, která „nemá dobré skóre ESG“ (např. těží plyn či uhlí nebo je v obranném průmyslu), a místo toho vybere akcie společnosti s horší výkonností, která vzorně plní ideologická kritéria (např. ředitelka deklaruje nejasný gender a současně zaměstnanci jedí v závodní jídelně brouky a moučné červy, což údajně nějak zachraňuje klima). Nakoupí tyto horší akcie, protože mu tak velí kodex*, kterému tak velí ESG.
V konečném důsledku penzijní fond vydělá méně, než by mohl, a na konci je menší důchod z fondu. Někomu svěříte peníze a on místo maximalizace důchodu dělá politiku, kterou jste si neobjednali, jste obráni ve prospěch údajného dobra, ve skutečnosti hlavně ve prospěch mimotržní koncentrace spřáteleného woke kapitálu.
Guvernér státu FL Ron DeSantis si toho všiml a zakročil. BlackRock přišel před více než rokem o 2 miliardy dolarů, které zaměstnancům státu FL spravoval. Odpor se šíří dalšími státy USA. Proponenti ideologie si však nacházejí jiné cestičky, EU jí dává křídla: nejprve trochu, pak víc a hlouběji po tobogánu energetického a ekonomického sešupu. Chceme to? Chtějí to geopolitičtí protivníci? To si pište, že chtějí, když to oslabuje ekonomiku i možnosti obrany. Naše, ne jejich. Záhadou je, jak tohle vůbec mohlo projít souhlasem 27 zemí, jaktože se nenašel ani jeden, který by pochopil dopady, které svým hlasem páchá? Někdo možná něco nedomyslel před válkou, ale jak je vůbec možné, že to nedomýšlejí ještě ani po dvou letech válčení za humny?
Co masmédia vymlčí, většina netuší
Udělejte si malý průzkum ve svém okolí: „Víš, co je ESG a jaký dopad bude mít na ekonomiku, energetiku a obranu?“ Budete překvapeni. A pak se zeptejte na večírek jistého ministra, všichni budou vědět. Něco je v masmediálním prostoru shnilé, jinak by to muselo být naopak. Místo křivení energetiky a obranyschopnosti ESG a Green Dealem nebo skutečných příčin přidušené konkurence na trhu potravin se do aleluja rozebírají pseudoproblémy nižšího řádu na odpoutání pozornosti: kulturní války, nepotřebné úmluvy, korespondeční volba a ministr na večírku v nevhodný den. O tempora, o mores – některá (globální i zdejší) masmédia se chovají jako vzorní odpoutávači pozornosti od důležitého k nepodstatnému.
Volič, spravedlivě rozhořčen nad lhaním o večírku, nevšímaje si daleko důležitější reálné politické stopy, si – a o to možná jde – zase zvolí strany, které tlačí ideologii ESG, nebo se jí jen bezvýhradně podřizují. Což vyjde nastejno.
Potlačují banky obranyschopnost?
Je třeba zaměřit pozornost na samotnou ideologii ESG a odebrat jí podporu zákona. Někomu bude (a měla by) vadit kvůli samotnému principu potlačování svobod, které jen těžko může být v souladu s Ústavou. Těm ostatním (s výjimkou držitelů palců Putinovi) by měla vadit už třeba kvůli ztěžování pomoci napadené Ukrajině. Důvodů je víc než dost. Nejde primárně o problém vytvářený bankami, musí se začít hlouběji.
Pokud však některé banky tlačí ESG papežštěji než papež, zaslouží si to pozornost. Banky tu nejsou od toho, aby dělaly politiku. Pokud někomu třeba zruší běžný účet (firmě z obranného průmyslu to podle rozhovoru s panem Hynkem udělala ČSOB), je to nepřijatelné. Jiné velké banky a pojišťovny zase politicky blokují služby těžařům uhlí. Kdyby existoval hlídací pes demokracie a svobody i v masmédiích, pak by možná vyzkoumal, nakolik to či ono rozhodnutí provedla aktivisticky sama banka či pojišťovna (po tlaku akcionářů z Pavučiny), a nakolik byla dotlačena ESG pravidly EU. Především je však třeba odstraňovat příčinu v právu, a až tato příčina nebude, pak má smysl chovat se „floridsky“ k těm, kteří jdou otevřeně proti svobodě a obraně.
Podtrženo a sečteno
Zdá se to být jasné. Máme tady ideologii, která není slučitelná s naší vlastní obranou, může pomáhat do budoucna totalitním geopolitickým protivníkům převzít dominanci ve světě, zbavuje naši společnost svobod, ohrožuje bezpečnost, navíc i narušuje možnosti pomáhat napadené Ukrajině. Je dalším poodejitím od systému, který přinesl Evropě a Americe (ale i Japonsku, Jižní Koreji, Austrálii, Novému Zélandu, Izraeli, Singapuru, Chile atd.) prosperitu plus nejsvobodnější prostor pro život. Od kapitalismu svobodného trhu k řízenému oligarchickému korporátnímu novosocialismu.
Musíme si vybrat: buď budeme podporovat prosperitu, bezpečnost a svobodu (to bychom měli), nebo budeme přijímat s nimi neslučitelná pravidla. To druhé je cesta do pekel. ESG je třeba co nejrychleji vypnout. Nejen, ale také kvůli obraně.
KAREL MACHALA
Vyšlo 18. 2. v časopise Svět hospodářství zde.
*Pavučinou, která se postupně ustavila za poslední čtvrtstoletí, nazývám vlastnicky propojené obří správce aktiv, kteří vedle investic dělají politiku ESG. Notoricky známým příkladem propojení proponentů ESG je BlackRock – Vanguard – State Street a další. Společně mají vlivné podíly v mnoha důležitých globálních korporacích, mohou jim diktovat i to, co není v souladu se zájmy drobných investorů, jimž spravují aktiva. Protože drží podíly i v sobě navzájem, nejde dnes už tak úplně o konkurenční firmy, jednají v „konspiračním duchu“ v jazykovém smyslu slova (tedy z latiny kon- společně, spirant – foukají [do něčeho]).
Kdo drží rozhodující podíly v nich (nejspíše přes další korporátní prostředníky s cílem Pavučinu zneprůhlednit), se můžeme jen domnívat, ale mnozí asi tušíme, kdo z aktivistických multimiliardářů to je, protože tito ESG tlačí veřejně a vydělávají na něm. Jednomu velkému globálnímu správci aktiv (zde neuvedenému) jsem kodex ESG už před mnoha lety překládal a zděsil jsem se. Od té doby vím podrobně, o co jde.
**Problém hezky ilustruje příspěvek pana europoslance Zdechovského (KDU/Spolu) na síti X – zkráceně: Rusko zvýšilo 5x/7x/2x výrobu té či oné zbraně. (A dál cituji doslova:) „A některé banky v EU stále řeší, zda financovat náš obranný průmysl!? Fakt tohle mi hlava nebere. Ukrajinci vidlemi ruský tank nezastaví.“ (Ano, ale: Jak hlasovali čeští europoslanci o ESG? Šlo by burcovat víc proti příčině než následku, a to přímo v koalici a v EU a vytvářet spojenectví zemí i stran po celé EU proti ničení obranyschopnosti ideologií?). Poslední pokus zastavit to v europarlamentu byl v říjnu 2023 a dopadl 359 : 261 proti zastavení reportingu ESG. To už bylo na poměry tohoto tělesa skoro o fous. Jestli po příštích volbách ideologie vypadne alespoň z europráva, záleží i na nás.