Šťastný Nový rok s kladivem na kolaboranty Jakuba Jandy!

Jak už to s touto vládou bývá, dala občanům zase něco navíc. K balíčku právních norem souhrnně zvaných „Lex Ukrajina“ tedy přibalila taktéž paragraf 318a, čili trestný čin „Neoprávněná činnost pro cizí moc“. Dezinformátorům a rozvracečům už pšenka nepokvete. Jen ještě bude napínavé sledovat, co na to řekne Ústavní soud, poněvadž nedávno prohlásil za nezákonný přílepek k Lex Babiš. Ovšem ideologicky mimořádně pružný předseda této instituce Josef Baxa právě konstatoval, že některé přílepky naopak akceptovat lze, takže uvidíme.

Ale popořadě. Co se týče pana Mácy, tento prý expert na dezinformace (vystudoval obor Mezinárodní rozvojová studia a ještě mi nikdo uspokojivě nevysvětlil, co to má společného s expertem na dezinformace) znovu jen opakuje svoji obvyklou lživou propagandu o těch protisystémových a proruských. Schopnost nezávislého myšlení i morálku tohoto pána ilustruje například to, jak se snažil spojit ty, proti kterým tak bojuje, tedy „dezinformátory, proruské, vlastence a protisystémové“ - čili jak tvrdí například strany SPD a Stačilo! - s oslavou vraždění na filozofické fakultě a oslavou masových vrahů, jako byl pan Breivik. To, jak hluboko dokáže tento člověk klesnout je tedy už spíše otázkou pro psychologa. Stejný, ale skutečný, nikoli to jen o sobě tvrdící odborník by se mohl zabývat i panem Jakubem Jandou, který nový paragraf oslavuje jako Kladivo na kolaboranty. Vzhledem k tomu, že Janda v životě ukázal, že je sám ochoten se prodat na té nejzákladnější a nejintimnější lidské úrovni, je jeho boj proti „kolaborantům“ uvěřitelný asi jako ministrem Rakušanem deklarovaná „absolutní nepřijatelnost povinných relokačních kvót“, načež podepsal Migrační pakt.

Co nám tedy ten velezajímavý paragraf říká? Například:

Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán

a) ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky (...)

b) ten, kdo naruší svrchovanost České republiky tím, že na jejím území pro cizí moc sleduje jiného zpravodajskými prostředky

Mohli by mi předkladatelé zákona osvětlit, jak je definována cizí moc? Obecnou definicí je totiž jakákoli jiná země, než naše. V takovém případě ovšem vznikne ihned po potvrzení zákona v naší zemi bezpočet zločinců, a to mnohdy veřejně známých. Bezpečnostní složky i soudní systém naší země tedy budou mít jaksepatří napilno. Třeba ten ministr Rakušan stejně jako ministerský předseda Fiala se dokonale kvalifikují na bod a) svým jednáním a podpisem migračního paktu. Aktuálně tak činí „oprávněně“ jen a pouze proto, protože sami pro sebe definují, kdo je ten cizí a kdo „náš“.

Bod b) je také mimořádně zajímavý: Tady bude jistě zapotřebí prošetřit činnost právě těch Evropských hodnot či třeba Českých elfů nebo lidiček z organizací typu Aspen Institute. Svoji činností a veřejnými výstupy vzbuzují minimálně podezření z oné „neoprávněné činnosti pro cizí moc“.

Nad novým paragrafem se ovšem nepozastavuje jen nějaký laický bloger, nýbrž i Nejvyšší soud, který vyslovil vážné pochybnosti nad ústavností onoho paragrafu, konkrétně nebezpečí jeho širokého výkladu a porušení principu „žádný trest bez zákona“ a nad tím, že může porušovat princip svobody slova. Fakt, že nový paragraf toto naším ústavním pořádkem zajištěné právo omezuje, ostatně konstatuje i důvodovázpráva k onomu zákonu, která též informuje, že:

„Navrhovaná skutková podstata se však neomezuje pouze na zpravodajskou činnost ve prospěch cizí moci, ale zahrnuje i jiné formy spolupráce konané ve výše uvedeném úmyslu, jako jsou různá přípravná jednání (např. budování agenturní sítě pro cizí moc, mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě), na která mohou navazovat např. aktivity směřující k ovlivňování rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci, nebo k ovlivňování veřejnosti prostřednictvím sdělení majících charakter poplašných zpráv, násilná trestná činnost, atd.,“

A já se ptám: Jak prosím taková příprava k činnosti ve prospěch cizí moci vypadá a jak se prokáže? Zcela mimo hranice logiky a rozumu se ocitá trestnost „mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě“. Za prvé se znovu ptám, co to kruci přesně je a za druhé se znovu ptám, proč by to kruci mělo být trestné? Nečiní to náhodou spousta lidí už po spoustu let ze zcela legitimních a morálně indiferentních důvodů, ač klidně pro cizí mocnosti?

Diskutovaný paragraf samozřejmě není jediným dobrem, které pro nás občany tlačí tato vláda do trestního zákoníku. Došlo také na rozšíření počtu pohnutek k tzv. „předsudečným trestným činům, tedy trestným činům z nenávisti“. Připomeňme, že trestná je už nyní „nenávist“ vůči domnělé příslušnosti k rase, etnické skupině, politickému přesvědčení /významně přitom kývám na pány Mácu, Jandu, České elfy a podobně/, ovšem nově se přidává také „nenávist“ vůči lidem kvůli jejich zdravotnímu postižení, sexuální orientaci či pohlaví. Třešničkou na dortu budiž další přílepek tohoto přílepku přílepku (už máme třetí iteraci, víme?) formulací “pro skutečnou nebo domnělou příslušnost k jiné skupině osob“.

Prostě jestiže se domníváš, že proti Tobě něco mám, protože se domnívám, že patříš k jiné skupině osob, můžeš mě kdykoli žalovat, protože určitě patříš k nějaké jiné skupině osob, protože nikde není psáno, co konkrétně to je. Organizacím typu Romea, která se absurdně hystericky bouřítřeba proti zmínkách o Romech a jejich predispozicích ke kočování a vyzývá k odstoupení jejich autorku, dává stát novými zákony „proti nenávisti“ další bič do ruky. Ostatně, od koho asi tak návrhy těch paragrafů pocházejí? Samozřejmě, že z prostředí různých „lidskoprávních“ organizací a „neziskovek“. Stát pak tyto návrhy rád promění v zákony, protože bič na občana tím získává v první řadě on, ať už tím myslíme stát jednotlivý, nebo nadstátní organizaci, jíž jsme podřízeni, v našem případě (bohužel) EU.

Orwellovy distopie se nám zhmotňují před očima.

Není to tak dávno, kdy za minulého režimu platil paragraf 98 proti Podvracení republiky:, tedy trestající ty, kdo „z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky provádí podvratnou činnost proti jejímu společenskému a státnímu zřízení, proti její územní celistvosti, obranyschopnosti nebo samostatnosti anebo proti jejím mezinárodním zájmům“.

Vždyť ta zdůvodnění ba i slova, ideologický náboj, neurčitost definice, rozpor s ústavou zaručenými právy, to vše je zcela totožné s tím, co se lepí k zákonům dnes!

A víte, co je vůbec nejzajímavější? Zamyslet se nad tím, jak prospěšná či škodlivá naší zemi je ta činnost pro cizí moci, kterou dnes třeba naše vláda vykonává naopak oprávněně. Můžeme kromě Migračního paktu připomenout třeba vše související s ESG a Green Dealem.

Necháme se my občané kriminalizovat absurdními paragrafy a zároveň budeme tolerovat vládu, která nás zrazuje a vše, proti čemu sepisuje paragrafy postihující jednotlivce, činí v měřítku celostátním?