Svobodná volba

Podobně je to s volbou politiků. Býval jsem pravidelným voličem, který žádné volby nevynechal. Volil jsem menšinově. Ne vítěze. Volební systém u nás vede ke koalicím. V období velkých stran (za Klausovy velké ODS a Zemanovy velké ČSSD) jsem volil (Luxovy) lidovce. Proč?

Protože lidovci byli obojetní, mohli být v každé vládě. Byli koulí na noze a zároveň záchrannou brzdou. Tj. brzdili příliš pravičácké nebo naopak levičácké nápady velké strany. Pak do toho vstupovaly další „spasitelské“ strany většinou na jedno použití až se objevil Babiš a jeho ANO. Nejdřív dostala nářez ODS, která prolezla do Sněmovny s jednociferným výsledkem. Pak rostlo ANO a ČSSD ztrácela až se úplně vytratila. ODS se vrátila ke dvoucifernému výsledku, ale poměrně nízkému. Protestní Piráty (pusťte nás na ně) nejprve voliči STANu vykroužkovali a následně byli vládnutím ochočeni tak, až se vytratili v krajských volbách.

Předtím přišla Doba Covidova. I v té se volilo. Jedny volby si pamatuji, šli jsme tam se ženou bez roušky. Nechali nás, byli poučeni. Všichni v komisi měli respirátor. Jedna z komisařek nám sice připomněla, že bychom měli mít nasazen respirátor, jen jsem se usmál a řekl, jak může kontrolovat fotku na občance s obličejem, který je zakrytý? A že klidně můžeme odejít bez volby, ale naše volba je roušku nemít. A hodili jsme to těm, kteří proti Covidistům nejvíc vystupovali. A tím jsme pomohli zařídit propadlé hlasy.

Stal jsem se člověkem „antisystémovým“. Z tohoto titulu bych vlastně volit neměl, protože to jsou volby do systému. Každá strana, která kandiduje, kandiduje do systému, ikdyž dostala nálepku antisystémové strany. Ve volbách odevzdáváš svůj hlas. A když si odevzdal svůj hlas, pak nemůžeš mluvit. Dals mi svůj hlas, tak mlč! Navíc ten hlas na papíru házíš do urny. Čili do odpadu. V urně se též uchovává popel po kremaci nebožtíka. To je opravdu příznačné.

Právě nevolba je asi nejsvobodnější volbou, je-li vědomá. Krajské volby vynechaly dvě třetiny voličů. Jistě z různých důvodů. Přiznám se, že jsem volbu zvažoval, a nakonec se rozhodl jít volit. U nás se volilo i do Senátu a stávající senátor vypadl v prvním kole, má volba se do druhého kola nedostala.

Zvažoval jsem volby z několika úhlů pohledu. Jsem lokální patriot. A do kraje kandidoval a byl zvolen i náš starosta. Mohl bych ho volbou podpořit, ale tato motivace nebyla pro mě dost silná, abych se zvedl ze židle. Navíc své lokální patriotství přesouvám čím dál víc z Dolního Pojizeří do Podhůří Krkonoš.

Jsem ekolog, ochránce přírody, ctitel Matky Země. Kdysi jsem byl aktivní v Hnutí Brontosaurus a v Českém svazu ochránců přírody. Jsem zahrádkář a chatař, snažím se v přírodě pobývat, co to jde. Kdysi jsem měl radost ze Strany Zelených, možná jsem je i jednou volil. Green Deal nepovažuji za ekologický projekt, ale za projekt politicko-byznysový. Navíc výsledek jejich volby by byl stejný jako nevolba.

Jsem „chcimír“. Chci žít v klidu a míru, nechci, aby moji potomci byli odvedeni do války pro zájmy nějakých (ne)lidí či „jestřábů“ v pozadí. Protože „chcimírské“ strany, které se k tomu hlásí, tu jsou jen dvě, mám dokonce na výběr. Zároveň jsou tyto strany označovány jako „antisystémové“, takže touto volbou mohu nasypat trochu toho písku do soukolí, poslat „veš do kožichu“.

Našel jsem tedy důvod k volbám jít a ze židle se zvedl. Do krajského zastupitelstva se dostaly obě strany, dohromady mají pět zastupitelů. A nemají žádný vliv, nikdo je nepotřebuje, protože ani teoreticky nezajistí vítězi většinu. Karty (v mém kraji) byly rozdány zajímavě. Může pokračovat koalice STAN a Spolu s nejtěsnější většinou, nebo může být silnější (a možná stabilnější) koalice ANO a Spolu.

Myslím si, že předseda Fiala nastoupil cestu svého konce. Piráti po výprasku opouštějí loď, pnutí v koalici (a v jednotlivých stranách) bude dle mého názoru růst. Před volbami do Sněmovny byl zahájen „kvasný proces“, uvidíme, co z něj vykvasí a jaký bude vůbec zájem o parlamentní volby?

Možná si při povodni více lidí kladlo otázku, k čemu vládu vlastně potřebují? A jak se to odrazí v procentu (vědomých) nevolících? Vracíme se ke zdravému rozumu? Jak silný bude hlas Prahy? A co bude hlásat a propagovat předvolební mainstream? Nevíme.

A také nevíme, zda už nás brzy nečeká nějaký ten blackout či kolaps. Možná jsme už začali brzdit a „náraz do zdi“ nebude čelem v tak zběsilé rychlosti. Což je poměrně pozitivní zpráva. A co taková změna evolučním kvantovým skokem? Už jsme navýšili kolektivní vědomí lidstva na potřebnou hranici?

Nemyslete na to a žijte přítomným okamžikem ve svých komunitách. Přesně k tomu povodně vedly. Nejdůležitější čas byl teď a tady a chování nejbližší komunity, totiž její soucit a pomoc. Volby přestaly být důležité. A lidé v nich nejvíc ocenili ty, kteří pomáhali a koordinovali pomoc i z titulu své profese a funkce.