Trudeaucracy Come: Deliverence (1949-1995)

Gamifikace občanství a politiky

Vítejte u šestého a posledního dílu série "Gamifikace občanství a politiky", zkoumající, jak by populární herní prvky mohly hráčům přiblížit historické a politické reálie.

Josef Zbořil

liberální progresivista popularizující "kybernetický občanský humanismus" skrze ESG participaci

11. února v 17:40

2 komentáře

Tentokrát se opět podíváme na koncept hry inspirovaný legendární hrou Kingdom Come: Deliverance. Představme si tedy hru Trudeaucracy Come: Deliverence – politickou simulaci, která nás zavede převážně do 70. let, do doby, kdy Pierre Trudeau, tehdejší kanadský premiér a fenomén doby (tzv. Trudeaumania), zaváděl kontroverzní reformy. V této hře se hráči opět ujmou role Lubora Zinka - viz předchozí hra Maffia 2: The Student Resistance (1939–1944) - člověka, který otevřeně varoval před nebezpečím, jež představuje trvale rostoucí moc státního aparátu a socialistických tendencí v Trudeauově politice. Jeho hlavním cílem by bylo upozornit na nebezpečí „Trudeaucracy“, tedy systému, ve kterém vláda, kontroluje veškeré aspekty života.

Úvodní mise by popisovaly, jak "organizátor Ústředního svazu československého studentstva" Lubor Zink spolupracoval od konce Druhé světové války s BBC a s československým ministrem zahraničí Janem Masarykem a jak se v roce 1949 díky svému nesouhlasu s novou komunistickou československou vládou stal britským občanem - a jak po založení NATO, téhož roku, v něm pracoval jako politicko-ekonomický analytik.

Hlavní příběh by se soustředil na to, jak se v roce 1958 přestěhoval do Kanady, kde napsal více než 6 500 článků, většinou pro deník Toronto Sun a jak mu jeho žurnalistika v roce 1961 vynesla cenu Canadian National Newspaper Award. Jak po získání kanadského občanství kandidoval dvakrát za Progresivní konzervativní stranu Kanady, v letech 1972 a 1974, ale kdy byl během volebních kampaní označen za nacistu a rasistu. Hráči, v roli Lubora Zinka, by museli manévrovat mezi politickými problémy, které Trudeau a jeho vláda vytváří. Hráči by se museli rozhodovat, jak reagovat na zásahy vlády do ekonomiky, zdravotnictví a práv jednotlivců. Jak ostře kritizovat kanadského premiéra Pierre Trudeaua, který představuje hrozbu pro svobodu a ekonomickou prosperitu Kanady, který se snaží zavést socialismus pod maskou moderního liberalismu, což by vedlo k neúměrnému nárůstu vládní byrokracie a kontroly nad každodenním životem občanů. Tato fáze by končila publikováním jeho tří knih - Trudeaucracy (1972), Viva Chairman Pierre (1977) and What Price Freedom? (1981).

Finálem by byla dohra z 90. let, kdy byl roku 1995 oceněn českým prezidentem Václavem Havlem, kdy společně s režisérem Milošem Formanem či spisovatelem Milanem Kunderou obdržel medaili Za zásluhy 1. stupně a kdy u příležitosti padesátého výročí konce 2. světové války sepsal – spolu s dalšími veterány západní československé armády a výboru ÚSČS – vzkaz pro zburcování mládeže k záchraně českého národního a demokratického povědomí zrozeného po porážce autokracie Rakouska-Uherska v roce 1918 demokracií i sovětského bolševismu komunistického východního bloku v roce 1989 a kdy napsali:

"Studujte Masarykův odkaz, který vám byl zkreslen či zatajen jeho ideologickými pomlouvači a kolektivistickými revizionisty moderní historie. Pro naši mravní a duchovní obrodu jsou stále aktuální myšlenky obsažené v Ideálech humanitních, v České otázce, v Sociální otázce a ve Světové revoluci. S poznáním duchovní velikosti tohoto odkazu spojujte svou politickou práci i činnost ve všech sférách denního života. Splníte tak předpoklady k žádoucímu pokračování v práci první republiky na postupném vybudování humanitní demokratické společenské struktury. Nezbytným předpokladem ovšem zůstává dokončení nejen Masarykem požadovaného "odrakouštění" (v krizích "osmičkových" roků - 1938, 48 a 68 - byla chybějící občanská spoluzodpovědnost za řízení státu a národa osudná), ale nyní navíc ještě obtížněší "odbolševizování". To vyžaduje očistu veřejného života od nánosů politického gangsterizmu, prospěchářského kolaborantství, korupce a hospodářského loupežnictví, neboť vytouženou lepší budoucnost nelze stavět, ani s brilantním plánem v ruce, na písku, natož na zkrvaveném písku. Nedopusťte, aby se zapomínalo na našeho prvního prezidenta a řiďte se jeho dnes zvláště potřebným příkazem: "Nebát se a nekrást!" Ve všem, co konáte a budete dělat pro lepší budoucnost vás, vašich potomků, národa a člověčenstva, mějte na paměti nesmlouvavě pravdivé, historií potvrzené diktum, že kdo se nepoučí z chyb a omylů minulosti, je odsouzen je opakovat. Doufáme, že tento vzkaz mladí lidé správně pochopí a že jim bude podnětem k přemýšlení."

Trudeaucracy Come: Deliverence by byla hrou, která by ukázala, jak politika může ovlivnit každodenní životy obyčejných lidí. Hráči by byli vyzváni, aby se rozhodovali mezi svobodou a bezpečností, mezi ochranou osobních práv a kolektivními politickými zásahy. Hra by ukázala, jak snadno může stát převzít kontrolu nad životy jednotlivců, a jak důležité je bránit svobody, které nám zajišťují nezávislost a osobní důstojnost. Lubor Zink by v této hře nebyl pouze kritikem Trudeaua (premiér Kanady v 1968-1985), ale i symbolem boje za svobodu a občanskou zodpovědnost. Hráči by se museli rozhodnout, jak se postaví k hrozbám, které vzešly z politiky 70. let – a jaké důsledky budou mít jejich rozhodnutí pro budoucnost Kanady. Jak byste se vy rozhodli?