Izrael: Parlament schválil jeden bod kontroverzní soudní reformy
Odstíny demokracie
Konkrétně jde o změnu ve složení komise pro výběr soudců, a to jak těch, kteří slouží v magistrátních a distriktních soudech, tak v kolegiu Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud státu Izraele funguje – při neexistenci ústavy, ale pouze tematických Základních zákonů – jako soudní instituce kvaziústavní. Působí nejen jako nejvyšší instance v soudním systému, ale také jako Vrchní soudní dvůr. V této roli patří do jeho kompetence zkoumat zákonnost rozhodnutí státních orgánů včetně vlády a dalších, jakož i zabývat se žalobami proti „ústavnosti“ legislativních norem přijatých parlamentem. A tato jeho kompetence je trnem v oku demokraticky zvolené vládnoucí většině.
Nové složení komise
Soudce v Izraeli dosud volí devítičlenná komise, která se skládá ze tří soudců Nejvyššího soudu včetně jejího předsedy, dále z ministra spravedlnosti (předseda komise) a dalšího člena vlády, dvou členů parlamentu (Knesetu), jeden je z vládnoucí koalice, druhý z opozice, a dvou členů nominovaných Izraelskou advokátní komorou.
Součástí reformy je změna ve složení komise, přičemž v ní už nebudou zasedat zástupci advokátů, ale dva špičkoví právníci, jeden delegovaný koalicí, druhý opozicí. Oponenti tvrdí, že tím dojde ke zvýšení politického vlivu na výběr soudců, kteří mají být z podstaty věci nezávislí. Zatímco dosud je poměr politici vs odborníci 4 ku 5, v budoucnu to má být 6 ku 3.
Zákonná norma byla schválena po celonočním jednání ve čtvrtek brzy ráno (27. 3. 2025) kuriózním poměrem hlasů 67 ku 1 (Kneset má 120 zákonodárců). Důvodem je odchod všech opozičních poslanců z jednacího sálu; zůstal pouze Mickey Levy z partaje Ješ Atid, jediný hlasující proti.
Důležitý údaj. Přijatý zákon, pakliže nebude zrušen Vrchním soudním dvorem, kterému už byly předloženy žaloby opozice i neziskových organizací, vstoupí v účinnost až po příštích volbách. Ty by se měly konat až na podzim 2026. Není to tedy nic, co by mělo platit „hned zítra“.
Několik podrobností
Ačkoli v komisi bude uplatněno právo veta, nebudou ho moci použít zástupci Nejvyššího soudu pro volbu soudce tohoto soudu, pakliže ten bude zvolen většinou. Ta čítá pět členů komuse (proti čtyřem). Přitom pro výběr soudce Nejvyššího soudu (a tedy i Vrchního soudního dvora) bude vyžadováno, aby pro něj hlasoval alespoň jeden koaliční poslanec a jeden poslanec delegovaný opozicí. Smysl tohoto opatření je podle předkladatelů dvojí: aby nebylo možné zvolit soudce Nejvyššího soudu výlučně hlasy koaliční + prokoaliční většiny (např. všichni čtyři zástupci koalice a jeden prokoaliční soudce) a současně aby nebyla koalice přehlasována hlasy opozice a všech tří soudců.
Pokud by hrozila paralýza Nejvyššího soudu v tom smyslu, že by dlouhodobě koalice a opozice vetovaly své návrhy pro obsazení dvou volných míst, bude moci ministr spravedlnosti jednou za funkční období parlamentu sáhnout k mimořádnému opatření. Obě strany, koalice i opozice, předloží tři kandidáty, z nichž jedna i druhá strana spolu se soudci v komisi vybere jednoho z každé trojice (celkem tedy dva).
Změna v komisi pro výběr soudců je pouze jedním z bodů zásadní justiční reformy, kterou od ledna 2023 prosazuje - po svém předchozím zformování – Netanjahuova pravicová a ultraortodoxní koalice. Vyvolala masové demonstrace, jaké Izrael dlouho předtím nezažil a byla přerušena v důsledku barbarského vpádu teroristů z Pásma Gazy na jih Izraele 7. října 2023. Zda se, že nyní se původní myšlenka pozvolna probouzí k životu. Schválení zákona o změně ve složení komise pro výběr soudců je toho zřejmým důkazem. Osobně si nemyslím, že zmíněná norma by nutně musela být nepřijatelná. Jde ale o to, co bude následovat. Obecně mohu uzavřít názorem, že je-li reforma potřebná, měla by se vzhledem ke své závažnosti projednávat a schvalovat v rámci politického konsensu a po obsáhlé celonárodní odborné a veřejné debatě, přičemž přílišné omezení pravomocí Nejvyššího soudu (Vrchního soudního dvora) by mohlo být pro zdravý vývoj izraelské demokracie neblahé.
Předseda opoziční strany Národní jednota Benny Gantz citoval v rozpravě slova bývalého premiéra Menachema Begina, který ve své době hovořil o důležitosti fungujícího právního státu: „Demokracie padají nebo pomalu umírají, když trpí zhoubnou nemocí zvanou tyranie většiny, která postupuje pomalu a na společnost zvolna padá opona temnoty.“ Není nic důležitějšího než toto nebezpečí včas rozpoznat a účinně se ho vyvarovat.
Volně podle serverů Ynetnews a Kan11. Odkazy: