Prezident Trump a Suezský kanál
Na aktuání téma
Nevím, jestli dělám dobře, ale každé ráno po probuzení sáhnu po mobilu a na internetu se seznamuji se s tím, co je ve světě nového. Zabrousím také na Trumpovu síť Truth Social. S otázkou „Co zase Doník vymyslel“. Není nad to mít informace z první ruky.
Sedmadvacátého dubna jsme se dozvěděli, že jelikož by Panamský ani Suezský průplav bez USA neexistoval, měly by americké lodě, vojenské i obchodní, používat obě vodní cesty bez poplatků. A že nejde jen o nějaký „výkřik do tmy“, dokazuje douška, že prezident požádal ministra zahraničí Rubia, aby si to okamžitě vzal na starost. Žertem podotknu, že takovéto úkoly dáváme obvykle podřízeným, kterých se chceme zbavit, ale to jistě není tento případ.
Pokud se na tuto záležitost podíváme podrobněji, musíme rozlišit dvě věci. Obrazně řečeno vyjmout z pytle a na jednu stranu položit záležitost Panamského průplavu, na druhou pak záležitost kanálu Suezského. V případě Panamy má Trump bezpochyby pravdu: Američané hráli klíčovou roli, a to jak v politické, tak technické rovině – viděno dobovým pohledem začátku 20. století, bez nich by průplav v Panamě opravdu nevznikl. Jakkoli se to nemusí každému zamlouvat, v případě tohoto kanálu je o čem jednat. Jde o dvoustrannou záležitost. Pokud Panama přistoupí na to, že americké lodě nebudou muset platit za použití kanálu poplatky, bude to její suverénní rozhodnutí.
Jinak se to ale má se Suezským průplavem. Tvrzení, že bez USA by tato vodní cesta neexistovala je nepravdivé. Šlo o společný projekt Egypta a Francie, menším dílem na stavbě participovala Velká Británie, která v roce 1875, šest let po dokončení díla, odkoupila velký podíl akcií a stala se největším akcionářem provozujícím kanál, přirozeně s patřičným vlivem na rozhodování. Spojené státy se výrazněji angažovaly v dění kolem kanálu až v roce 1956 během suezské krize, kdy přispěly k jejímu ukončení. Stejně tak se ale zapojil tehdejší Sovětský svaz a proti operacím Británie, Francie a Izraele se postavila celá řada dalších zemí, nejen muslimských. Kdybychom tedy měli aplikovat Trumpovu logiku tak, aby byla zachována elementární spravedlnost, pak nejen USA, ale všechny země, které v roce 1956 podpořily Egypt, by měly mít průjezd kanálem zadarmo. Následkem toho by Egypt dramaticky zchudl, neboť poplatky za proplutí patří mezi jeho nejdůležitější položky na straně příjmů. Osvobození od těchto poplatků v případě značného počtu států by celý princip fungování Suezského kanálu postavil na hlavu. Celé je to tedy nesmysl.
Opět se potvrzuje, že při vší dlouhodobě úctě ke Spojeným státům, motivované mnoha důvody, je současná politika vedená v duchu hesla „America First“ do značné míry sobecká a bezohledná. Na příkladu postoje Trumpa k oběma kanálům, v Panamě a Egyptě, vidíme, že ne každá jeho myšlenka si zaslouží aplaus a naopak každou je zapotřebí podrobit hluboké věcné analýze.
A nejen to. Použijeme-li nadsázku, pak by Dukovany měla automaticky dostavovat americká společnost Westinghouse EC. Vždyť část Československa osvobodila v pětačtyřicátém US Army. Vzápětí by ale Putin mohl přijít s tím, že republiku osvobodila Rudá armáda. Takže nakonec ruská korporace Rosatom? Až do těchto prapodivných končin nás může zavést způsob uvažování současného amerického prezidenta. Stačí občas nahlédnout na Truth Social.
Domácí úkol na závěr. Myslíte si, že egyptský prezident Sisi na volný průjezd amerických lodí přistoupí?