Selské povstání v Čechách 1775: Vzpoura proti robotě a útlaku

Povstání však skončilo porážkou – císařovna Marie Terezie sice vydala robotní patent, který mírně upravil povinnosti poddaných, ale skutečné zrušení roboty přišlo až mnohem později, v roce 1848. Co vedlo k této obří selské rebelii? Jak probíhaly boje a jaké byly jejich důsledky?

V druhé polovině 18. století se situace poddaných v českých zemích rapidně zhoršovala.

📌 Neúnosná robota. Sedláci museli vykonávat neplacenou práci pro šlechtu – zatímco v 16. století robotovali v průměru 12 až 20 dní ročně, o dvě století později už šlo o 100 a více dnů!

📌 Zvyšující se daně. Kromě roboty museli poddaní platit vysoké daně – zatímco před třicetiletou válkou byla berní daň kolem 5 zlatých ročně, v roce 1705 už sedláci odevzdávali až 50 zlatých!

📌 Hlad a krize. Roky neúrody (tzv. hladomor v českých zemích 1770–1772, kdy došlo k úmrtí více než 250 tisíc obyvatel, tedy 10% až 15% úbytek tehdejšího obyvatelstva) a stále vyšší požadavky vrchnosti uvrhly mnoho poddaných do bídy a dluhů. Ti, kteří nemohli robotu nebo daně splatit, riskovali vězení, bičování nebo dokonce zabavení půdy.

📌 Falešné naděje. Mezi sedláky se šířila zvěst, že císařovna Marie Terezie chce zrušit robotu, ale šlechta její rozhodnutí zatajila. Toto přesvědčení vedlo k rozšíření falešných robotních patentů, které se staly jiskrou vzpoury.

Průběh povstání

🔻 Začátek rebelie (březen 1775). Povstání vypuklo na jaře v severovýchodních Čechách, zejména v Podkrkonoší, kde byla situace nejhorší. Skupiny sedláků odmítaly robotovat, ničily panské dvory a žádaly snížení roboty nebo její zrušení.

🔻 Rychlé šíření povstání. Během několika týdnů se vzpoura rozšířila do dalších krajů – východní Čechy, Polabí, jižní Morava. Desetitisíce sedláků se přidaly k hnutí a začaly organizovat ozbrojené oddíly.

🔻 Bitva u Chlumce nad Cidlinou (26. března 1775). Vrchol povstání nastal, když asi tisíc vzbouřených sedláků táhlo na Chlumec nad Cidlinou. Císařská armáda v síle 100 vojáků však byla připravena – u města došlo k rozhodující bitvě, ve které byli sedláci poráženi a čímž padlo 30 sedláků a dva vojáci.

🔻 Potlačení vzpoury a tresty. Po bitvě se povstání začalo rychle hroutit. Císařské vojsko zatýkalo stovky sedláků, mnozí byli odsouzeni k bičování, vězení nebo nuceným pracím. Vedoucí povstání byli popraveni nebo uvězněni.

I když bylo povstání krvavě potlačeno, Marie Terezie si uvědomila, že situace je neudržitelná. Proto vydala v srpnu 1775 nový robotní patent pro Čechy a v září 1775 pro Moravu, který:

✅ Stanovil maximální délku robotního pracovního dne na 8 hodin v zimě, 12 hodin v létě, včetně přestávky na oběd. Navíc zkrátil robotu pouze na tři dny v týdnu a rozdělil poddané do jedenácti tříd podle majetku.

✅ Zabránil svévolnému zvyšování roboty – šlechta nesměla libovolně požadovat více práce. Patent ulevil hlavně sedlákům, jimž robotních povinností ubylo často až o polovinu.

✅ Zlepšil právní ochranu poddaných – robotní povinnosti se musely zaznamenávat.

Ale… robota stále zůstala povinná! K úplnému zrušení roboty došlo až o 73 let později, v roce 1848, během revoluce. Selské povstání v roce 1775 bylo jedním z největších selských povstání v českých dějinách. Přestože skončilo porážkou, donutilo panovníka reagovat reformami, které částečně omezily šlechtickou zvůli. Povstání bylo předzvěstí budoucího boje za svobodu, který nakonec vedl k úplnému zrušení roboty v roce 1848. Dnes nám připomíná, že i obyčejní lidé se mohou postavit proti nespravedlnosti – i když za to zaplatí vysokou cenu.