Brutalita v Gaze

Izrael je kritizován za brutální válku v Gaze, kterou vede v reakci na útok Hamásu ze 7. října, a za to, jak se dlouhodobě chová k Palestincům. Probíhají demonstrace. Vedou se polemiky. Podporovatelé židovského státu tvrdí, že má právo na obranu. Jeho kritici ho obviňují z válečných zločinů, z bombardování škol a nemocnic. Páchá prý genocidu. Umírají děti. Brání dodávkám vody, potravin a elektřiny. Gaza je označována za největší koncentrační tábor na světě.

Je třeba podívat se na mapu. Takzvané "pásmo" Gazy sousedí na východě s Izraelem, na západě s mořem, na jihozápadě s Egyptem. Co má Izrael s režimem na gazánsko-egyptské hranici? Pokud Izrael provádí blokádu, musí být Egypt spolublokádníkem, jinak to fyzicky není možné. Po začátku invaze byly palestinští obyvatelé vyzýváni, aby se stáhli na jih. Když teď obsazuje izraelská armáda jih pásma, lidé nemají kam jít. Proč Egypt umožnil evakuaci jenom Palestincům s dvojím občanstvím? Proč se druhá sousední země Gazy nekritizuje na propalestinských demonstracích? Jak by se svět díval na Polsko, kdyby po Putinově invazi na Ukrajinu s ní mělo zavřené hranice a neumožnilo nikomu vycestovat? Proč se jiné arabské země neotevřou pro gazánské válečné uprchlíky? Proč země, kde se tolik kritizuje Izrael za zabíjení civilistů, jako jsou Turecko a v Evropě asi nejvíce Belgie, Španělsko a Irsko, nepošlou do Gazy velké lodě na evakuaci těchto lidí? Jak je vůbec možné, že v pásmu Gazy žije tolik lidí a velké množství dětí, když je prý toto území po léta pod izraelskou blokádou?

Podle palestinských údajů je už přes 16 000 obětí. Logické by bylo myslet si, že čísla budou extrémně nadsazená, protože instituce, které je zveřejňují jsou pod kontrolou Hamásu. Times of Israel ale nedávno citovaly anonymní zdroj z vedení iraelské armády potvrzující odhad patnácti tisíc mrtvých gazánských Palestinců od začátku války s tím, že přes pět tisíc z nich mají být teroristé. Z pohledu blízkovýchodního cynismu tento poměr pro civilisty, kterým má Hamás bránit odejít a využívat je jako živé štíty, není tak strašlivý. Hamás je arabská zkratka pro Hnutí islámského odporu. K lepšímu pochopení celého konfliktu by třeba přispělo používání celého názvu místo zkratky.

Svět na Palestince ve skutečnosti kašle. Egyptská vláda nedovolí příchodu lidí z Gazy, aby se jim do země nedostali další islamisté, kterých má dost domácích. V dalších zemích je to podobné. Ze státních aktérů ve vztahu k Palestincům nikdo nejedná s idealistickým cílem napravovat nespravedlnosti světa. Země Blízkého východu sledují v konfliktu své vlastní zájmy, které většinou prosazují hlavně velkohubými projevy. Ve vzdálenějších zemích převládá předsudečná antipatie k Izraeli a ve světě zakořeněný politický antisemismus, o čemž svědčí jednání OSN. Možnost, že Izrael bude v budoucnu znovu spravovat pásmo Gazy je prezentována jako něco hrozného. Nikoho ale ani nenapadne, že by toto území po válce spravoval Egypt jako nejbližší země. Nebo, že by se zde Egypt vůbec nějak angažoval. Stejně je to ve vztahu Jordánska a takzvaného Západního břehu.

Běžní Palestinci samozřejmě nejsou zvířata, které je třeba vybombardovat, jak se píše v nenávistných komentářích na internetu. Jsou to oběti. Ale nikoliv v první řadě oběti sionismu, izraelské bezohlednosti a válkychtivosti. Jsou především oběti vlastních předsudků, nerealistických představ a neschopnosti vytvořit si vlastní správu, která by byla s Izraelem schopna reálně jednat o mírovém soužití.