Chcimír Trump a kňourající Evropa
Fakta hovoří jasně
Abychom si mohli udělat vlastní obrázek, jak co je a jak co není, je zde proslov pravé ruky D. Trumpa: J. D. Vance, který pronesl před pár dny v Mnichově (ve videu je s českými titulky).
A my se můžeme zamyslet nad tím, co je krize, co je mezinárodní krize směřující k válce, jak vzniká a proč.
Mezinárodní politická krize, kdy proti sobě stojí dvě nepřátelské mocnosti, není na Zemi poprvé.
A vzniká, když jedna velmoc ohrožuje tu druhou tím, že se natlačí blízko k její hranici.
TAK ZAČÍNÁ KAŽDÁ VÁLEČNÁ KRIZE – a je jedno POD JAKOU ZÁMINKOU SE ARMÁDA JEDNÉ VELMOCI PŘIBLIŽUJE K VELMOCI DRUHÉ.
A je úplně jedno, ČÍM TOTO VELMOC PŘIBLIŽUJÍCÍ SE K HRANICÍM JINÉ VELMOCI ZDŮVODŇUJE.
Vždycky při zdůvodňování - proč to dělá - mlží, lže, balamutí.
Ale fakt, že ROZTAHUJE SVŮJ VLIV SMĚREM KE DRUHÉ VELMOCI?
Fakta hovoří jasně...
Přiblížení vojenské síly k druhému území znamená jediné: ohrožení pro tu druhou mocnost – a ona se zákonitě brání.
Před pár lety byla z tohoto důvodu krize Karibská (Kubánská):
Před 63 lety se Rusko natlačilo se svou vojenskou silou blízko Ameriky, začalo umísťovat svou vojenskou techniku (zbraně středního doletu) na Kubu, která v té době byla stejně jako Rusko komunistická. A tím vznikla Karibská krize. Amerika se cítila blízkostí komunistických zbraní ohrožená, začala blokovat dopravu komunistických zbraní na Kubu. (Tomu předcházelo ´tlačení se´ Ameriky na Rusko – Amerika zbraně rozmístila v Turecku).
A jak to skončilo? Bylo v tu chvíli vhodné tu či tu znepřátelenou stranu podporovat? Nebo by se, podporou jedné strany, krize jen živila – a bylo jediné potřebné řešení, jak válce zabránit: snažit se, aby znepřátelené strany zasedly k jednacímu stolu a dohodly se na mírovém řešení?
A co nyní?
Snažily se světové elity o mír? Snažily se evropské státy řešit konflikty mírovou dohodou? Měli Rusové v době kolem pádu berlínské zdi věřit slovům šéfa NATO, že se NATO k Rusku nebude přibližovat? Vzniká skutečně každý konflikt nejenom touhou po moci nad druhými, touhou získat jejich území a podrobit si je, zotročit je - jako to dělali Němci v čele s Hitlerem? Nebo je důležité nepromarnit chvíli, kdy je možné začít uvažovat jinak - mírově? A když se rozpadla Varšanská smlouva mířená proti NATO, když tento nepřítel západu přestal existovat, nebylo na místě snažit se o celosvětový mír mírovými smlouvami?
A co chtějí představitelé Evropy teď?
Chtějí mír? Chtějí jednat o míru?
Nabízí se otázky:
Proč o něm nechtěli jednat dřív?
A když je jednání o míru až do zvolení D. Trumpa nezajímalo (až na pár výjimek), proč je zajímá teď?
A zajímá je skutečně, když všichni do jednoho – včetně naší země – podléháme komisi, od které jsme dosud neslyšeli a ani nyní neslyšíme o nutnosti mírového jednání ani slovo?
Chce Evropa skutečně mír? Anebo se dějiny hýbají podle toho, komu se podaří ovládat druhé a komise EU funguje podle návodu německého ekonoma Klause Schwaba, v duchu jeho tezí z knihy Covid-velký reset a jde jí o: jednu světovládu, jednu rasu, o krach firem, krach společností… o globální řízení světa z jednoho místa… což všechno je totalita... a což všechno se bohužel v Evropě díky EU děje…
A mír?
Na něj si členské státy EU vzpomněly až teď?
Jsme coby státy svéprávní a jdeme mírovou cestou, nebo jsou stále chcimírové nechtěným druhem a marně jen kňouráme a dožadujeme se, aby s námi bylo při mírových jednáních počítáno?...
Viz: Hrozba zevnitř EU? ...stav v Evropě... pokud to zde nepůjde otevřít, najdete na: facebook Bohumila Truhlářová