Co kdyby státní úřady musely mít "Bureaucracy Service Declaration" jako výrobci "Environmental Product Declaration"?
Muskova deaparátizace
V moderním světě se stále více klade důraz na transparentnost, efektivitu a udržitelnost. Tento trend je patrný nejen v oblasti podnikání, ale i ve správě věcí veřejných jako např. neoficiální Muskův "Úřad pro efektivitu vlády" - Department of Government Efficiency (DOGE). Co kdyby tedy státní úřady musely mít Bureaucracy Service Declaration (BSD), podobně jako výrobci certifikát Environmental Product Declaration (EPD)? A co kdyby se principy BSD rozšířily i na proces schvalování zákonů, kde by bylo nutné důkladně dokládat jejich dopady, přínosy a náklady? Představme si, jak by takový systém mohl fungovat a jaké by měl dopady na občany, státní správu i legislativní proces.
Certifikát Bureaucracy Service Declaration (BSD) by tedy mohl být obdobou certifikátu Environmental Product Declaration (EPD), který poskytuje informace o environmentálních dopadech výrobků po celý jejich životní cyklus. BSD by se zaměřovalo na veřejné služby a legislativní procesy, přičemž by transparentně informovalo o:
Časových nárocích – Jak dlouho trvá vyřízení konkrétní služby či příprava a schvalování zákona.
Procesních krocích – Jaké kroky musí občan, úředník nebo zákonodárce podniknout.
Administrativní zátěži – Kolik dokumentů či jiných podkladů je třeba dodat, včetně analýz pro nové zákony.
Ekonomických nákladech – Kolik služba stojí, a to jak pro občana, tak pro stát, včetně odhadovaných nákladů a přínosů nových právních úprav.
Udržitelnosti a digitalizaci – Jaký podíl služeb je možné vyřídit online, jak jsou procesy digitalizované a jaké dopady mají schválené zákony na udržitelnost a administrativní náročnost.
BSD by poskytovalo detailní přehled, který by pomohl občanům orientovat se ve státním systému a zároveň motivoval úřady i zákonodárce k optimalizaci procesů. Schvalování zákonů je proces, který zásadním způsobem ovlivňuje život občanů i chod veřejné správy. Zavedení povinnosti dokládat „legislativní BSD“ by znamenalo:
Důkladné zhodnocení dopadů zákona – Každý návrh zákona by musel obsahovat podrobný rozbor jeho dopadů, včetně ekonomických (jaké náklady a přínosy přinese pro státní rozpočet, podnikatele i občany), administrativních (o kolik se zvýší nebo sníží administrativní zátěž pro jednotlivé úřady a občany), environmentálních (jaké budou ekologické dopady (například vyšší spotřeba papíru nebo digitalizace procesů) a sociálních (jak zákon ovlivní různé skupiny obyvatel, například zaměstnance, seniory nebo podnikatele).
Povinné srovnání alternativ – Legislativní BSD by vyžadovalo, aby byly při přípravě zákonů zvažovány různé alternativy a vybrána ta nejefektivnější. Například by se hodnotilo, zda je opravdu nutné vydávat nový zákon, nebo zda stačí upravit stávající legislativu.
Transparentnost rozhodování – BSD by zajistilo, že občané budou mít jasný přehled o tom, proč byl zákon navržen, jaké jsou jeho cíle a jaký byl proces jeho schválení. Tím by se omezil prostor pro neprůhledné legislativní postupy.
Zavedením BSD bychom získali transparentnost procesů (jedním z nejčastějších problémů občanů je nedostatek informací o tom, co je třeba udělat, aby byla jejich žádost úspěšně vyřízena, nebo proč se některé zákony přijímají. BSD by detailně popsalo jednotlivé kroky procesu a umožnilo předem zjistit, co je nutné doložit, jak dlouho to bude trvat a jaké budou důsledky), snížení byrokratické zátěže (podobně jako EPD odhaluje slabiny výrobků, BSD by mohlo motivovat úřady i zákonodárce k hledání efektivnějších cest. Pokud by bylo zřejmé, že určitý zákon či proces zvyšuje administrativní zátěž, mohly by být provedeny úpravy ještě před jeho schválením), lepší kontrolu efektivity státní správy i zákonodárců (BSD by fungovalo jako nástroj pro kontrolu efektivity jednotlivých úřadů a zákonodárných orgánů. Občané i vládní kontrolní orgány by mohli snadno posoudit, jak jednotlivé úřady a zákonodárci pracují, a porovnávat jejich výsledky) a posílení důvěry veřejnosti (když jsou procesy jasné a přístupné, občané získávají větší důvěru ve státní správu a legislativu. Transparentní systém by odstranil zbytečné třecí plochy a občan by se cítil jako partner, nikoliv jako „žadatel o laskavost“.
Zavedení BSD by však nebylo bez problémů. Mezi největší výzvy by patřily náklady na vytvoření a správu systému BSD (zmapování procesů, příprava analýz a jejich zveřejnění by si vyžádaly značné investice), odpor úředníků a politiků (transparentnost a měřitelnost by mohla být nepříjemná, zejména pokud by odhalila neefektivitu či politické zájmy) a komplexita zákonů a procesů (legislativní procesy bývají složité, a jejich zjednodušení by mohlo narazit na odpor nebo potřebu rozsáhlých legislativních změn). EPD je nástroj, který motivuje výrobce k větší odpovědnosti za jejich produkty. Podobně by BSD mohlo motivovat státní správu a zákonodárce k větší odpovědnosti vůči občanům. Zveřejňování dopadů zákonů, jejich nákladů a přínosů by podpořilo efektivnější fungování legislativy i veřejné správy.
Zavedení BSD by tedy mohlo být revolučním krokem k modernizaci státní správy a legislativy. Transparentní a měřitelné procesy by usnadnily život občanům, pomohly úřadům zefektivnit své fungování a zákonodárcům připravovat kvalitnější legislativu. Inspirace z průmyslu, kde EPD nastavila standardy odpovědnosti, ukazuje, že transparentnost a efektivita nejsou jen módními slovy, ale reálnou cestou ke zlepšení služeb i zákonů. Je načase, aby i stát měl své „certifikáty kvality“ – pro služby i legislativu.
