Genderová partnerství: Manmanství, želželství, vdaný a ženatá, manman a želžel, manmanka a želželka

Svět se mění a změna je život. Po období normalizace prochází západní civilizace určitým obdobím kulturní revoluce, či denormalizace, a to je v pořádku. Jak říkal básník Žáček, co je definitivní, je mrtvé. Přesto zde vyvstává první otázka: Může sebeidentifikace jednotlivce narušit pilíře demokracie? Odpověď zní ano – například pokud by se někdo identifikoval jako příznivec saudskoarabského Mohamedánství, s islámským genderovým a náboženským apartheidem a Koránem jako ústavou, jeho hodnoty by neodpovídaly západní civilizaci.

Avšak snaha o uměle vytvořený multikulturalismus, zavádějící nové omezující aparáty, není řešením. Rostoucí počet „specifických genderů“ může vyvolat úsměv, ale jejich konečný výčet směřuje k jedinému – jednotlivci, který se hlásí spíše k pravicové filozofii osobní odpovědnosti než k levicové snaze o „duhovou šlechtu“ či „apartheid“ vyžadující pouze nároky.

Druhá otázka zní: Může sebeidentifikace jednotlivce narušit pilíře kultury? I zde je odpověď ano. Český kulturní odkaz nespočívá v myšlence „Nárok sobě“, ale v „Národ sobě“ - jak je např. uváděno na oponě Národního divadla. Česká kultura je založená na Husově hledání pravdy, Masarykově humanitní demokracii a Komenského důrazu na vzdělanost. Čeština je navíc výborným jazykem pro chápání světa, a přestože umožňuje přizpůsobení současným požadavkům, její poetika by neměla být znehodnocována. Namísto neo-zájmen typu „oň, one, onu“ navrhovaných lingvisty by se mohly používat „neon, neona, neono“, která lépe zachovávají estetiku jazyka.

Co se týče partnerství, čeština může využít dosavadní přístup známý i v angličtině (např. Tomdaya – Tom Holland a Zendaya) a vytvořit systém genderových partnerství podle míry „mužnosti“ a „ženskosti“:

- manželství: muž + žena → oženit + vdát → manžel/manželka;

- manmanství: muž + muž → omužit + omužit → manman/manman → manmanka/manman → manmanka/manmanka;

- želželství: žena + žena → oženit + oženit → želžel/želžel → želželka/želželka → želžel/želželka.

Rodinný stav by mohl být rozšířen o nové varianty:

- ženatý a vdaná;

- mužatý a mužatý / vdaný a mužatý / vdaný a vdaný;

- ženatá a ženatá / vdaná a ženatá / vdaná a vdaná.

Rozšíření těchto pojmů by mohlo zlepšit komfort jednotkám tisíc českých občanů, aniž by bylo nutné prosazovat extrémní nároky, jako „bolševici všech genderů spojme se!“ či bezuzdné financování na úrovni, kterou Václav Havel kritizoval u socialistického státu: „Většina našich umělců si bezděky zvykla na nekonečnou státní štědrost… Socialistický stát subvencoval množství kulturních institucí a úřadů, bylo mu jedno, zda film stojí milion nebo deset milionů a zda na něj někdo půjde nebo nikoliv, bylo mu jedno, kolik mají divadla nepoužitelných herců. Hlavně že jsou všichni zaplaceni a uplaceni a podplaceni.“

Je tedy třeba myslet na rovnováhu mezi demokracií, kulturou a svobodou jednotlivce, bez zbytečných extrémů.

Čtěte na podobné téma:

Stále rozšiřující se zkratka „LGBTQIA+“ ještě nedosáhla své finální verze „jednotlivec“

Zájmena „neon, neona a neono“ rozšiřující „on, ona, ono“ pro genderově inkluzivní komunikaci