Historie se opakuje, ale někdy trochu jinak
O nabubřelosti lékařů a zvůli mocných
2,9 tis. zobrazení
2 komentáře
Minulost
Lékaři, kteří viděli trochu dál než většina, byli často ostouzeni a zesměšňováni. Připomenu jen pár z nich.
Ignác Filip Semmelweis: Poté, co zavedl mytí rukou chlorovým vápnem, setkal se s prudkým odporem zejména starších kolegů, kteří odmítali připustit, že smrtelnou infekci přenášejí oni sami z pitevny na porodní sál.
William Harvey: Pětadvacet let zkoumal krevní oběh. Jeho teorie totiž protiřečila slavnému Galénovi, a musel si být proto setsakramentsky jist, že má pravdu. Poté, co teorii publikoval, stal se terčem posměchu. Jeho práce byla prohlášena za absurdní, nemožnou a škodlivou.
Ephraim McDowell: Provedl úspěšnou operaci pobřišnice a vyňal velkou cystu poté, co nejlepší chirurgové prohlásili tuto operaci za nemožnou.
Jak píše Nathan Belofsky v knize Podivná medicína: „Vesalius znovuobjevil anatomii, Ambroise Paré provedl revoluci v chirurgii a William Harvey ukázal, jak v těle obíhá krev. … Hlavní proud medicíny dále plynul postaru a uchovával si stejnou míru nevědomosti a nabubřelosti jako dosud.“
A co píše John Fairbanks Kerr v knize Nevolejte doktora: „Historie medicíny je historií zaslepené, neodůvodněné oddanosti různým přesvědčením, která naprosto postrádají vědecké opodstatnění; fanatické resistence k novým poznatkům, které hrozily, že tato přesvědčení vyvrátí; pronásledování lidí s tvořivým myšlením“ atd. atd.
Současnost
Přeskočme do doby kovidové. Někteří ojedinělí odvážlivci si dovolili poukázat na to, že by mohly existovat levné a známé přípravky k léčbě Covidu-19. Například vitamín D, quercetin, Ivermektin, Isoprinosine, Hydroxychlorochin, či jen prosté kloktání některých ústních vod. Všichni byli prohlášeni za dezinformátory a jejich názory za absurdní, nemožné a škodlivé. Nabízí se paralela s historií.
Skutečnost je však poněkud jiná. Dávné objevy byly odmítány kvůli zmíněné „nevědomosti a nabubřelosti“ hlavního proudu. Léky proti Covidu-19 však byly odmítány na základě politického zadání: kdyby se prokázalo, že jen jeden jediný z nich funguje, nemohly by genetické „vakcíny“ dostat schválení pro nouzové použití. Tak se k nevědomosti a nabubřelosti mainstreamu přidala i arogance a zvůle mocných.
V poslední době se ukazuje, že ty zavrhované postupy asi fungují. Vynořují se zprávy o přínosu kloktání ústní vody s obsahem cetylpyridinu, o účinných výplaších nosu. Isoprinosine byl pro léčbu schválen v Indii. O hydroxychlorochinu se profláklo, že byl odmítnut na základě zfalšované studie. Ivermektin je za pomocí užitečných idiotů prezentován jako „pasta pro koně“, i když jde o jedno z nejbezpečnějších humánních léčiv v historii. Existuje 376 studií o hydroxychlorochinu a 93 studií o ivermektinu a média si vyberou naprosto neomylně studie podezřelé či zfalšované – je to náhoda?
Je třeba psát, argumentovat, nemlčet. Jen tak lze prolomit nevědomost a ukázat na nebetyčnou drzost a aroganci farmaceutické mafie. První vlaštovkou je vyšetřování podivných nákupů neuvěřitelného množství vakcín pro EU (pro každého občana EU včetně nemluvňat deset „teček“) . Pevně věřím, že se Uršule Lejnové aspoň trošku třesou kolena. Jestli ne, Bůh nás opatruj.
Přeji vám hezký víkend. VČ