Konstrukce obvinění proti Donaldu Trumpovi v případu pozměňování obchodních záznamů

Konstrukce obžaloby

V tomto článku se zaměřím na právní konstrukci obvinění. Dalším okolnostem se tu budu věnovat jen v míře, která mi ulehčí hlavní úkol. K ostatním ohledům procesu se snad dostanu v nějakém budoucím článku.

Ve čtvrtek 30. března 2023 byl Donald J. Trump obviněn velkou porotou z 34 trestných činů. Tím začal proces, který je formálně znám jako The People of the State of New York v. Donald J. Trump. Donald Trump je v něm jediným obviněným.

Všechna obvinění jsou typově stejná. Liší se jen datem, kdy ke skutku mělo dojít, a konkrétním dokumentem, kterého se skutek týká. Ve všech případech byl Trump formálně obviněn podle § 175.10 newyorského Trestního zákona z trestného činu Pozměňování obchodních záznamů v prvním stupni. Jedná se o nejlehčí možný stupeň trestného činu (class E felony).

Novináři o tomto případu často referují jako o falšování účetnictví nebo daňových dokladů. Tak tomu nemusí nutně být. Obchodním záznamem je zde myšlen jakýkoliv dokument, který eviduje nějaká obchodní společnost za účelem sledování svého stavu či své činnosti. Dokument může být i elektronický.

Obchodní společností je v tomto případě myšlena konkrétně The Trump Organization.

Čin je možné naplnit přímým pozměněním, ale také pouhým způsobením, že k pozměnění dojde. V Trumpově případě to není vyjeveno úplně jasně, ale obvinění zjevně směřuje hlavně k té druhé možnosti. Trump měl způsobit, že pozměnění provedla účetní v jeho firmě. V každém případě musí být prokázáno, že ke skutku došlo v okresu New York.

Pozměňování může spočívat v úpravě dokumentu, smazání dokumentu, nesplnění povinnosti zanést dokument do evidence a podobně. Vzhledem k tomu, že každé obvinění je spojeno právě s jedním konkrétním dokumentem, připadá v Trumpově případu v úvahu jediná možnost. Má jít o zanesení nepravdivého dokumentu do evidence, a to právě toho dokumentu, k němuž se obvinění vztahuje. Typy dokumentů se u jednotlivých obvinění liší. Jsou tam přijaté faktury, šeky nebo záznamy v účetních knihách.

Doposud jsem popisoval vlastně něco jiného. Toto je přestupek Pozměňování obchodních záznamů v druhém stupni (§ 175.05). S tímto přestupkem se dále ještě setkáme.

Aby byl naplněn trestný čin v prvním stupni, je třeba ještě úmysl pachatele podvodně zakrýt jiné porušení zákona. Toto porušení už nemusí být dokonáno.

V tuto chvíli jsme dospěli k podobě obvinění, s kterou byl Donald Trump seznámem v obžalobě, kterou proti němu vznesla velká porota. Jaké porušení zákona měl mít v úmyslu podvodně zakrýt, se Trump dozvěděl až u soudu. Je to složitá konstrukce, která se v průběhu procesu ještě měnila. Já tento vývoj rozebírat nebudu. Popíšu jen výslednou podobu, která byla představena porotě. Výrok o vině, který porota vynesla 30. května 2024, stál na této konstrukci. A na základě této konstrukce patrně tento pátek padne rozsudek.

Kdybych teď textově začal rozepisovat celou konstrukci obvinění, asi byste se v ní ztratili. I porota si musela několikrát vyžádat dovysvětlení. Proto si pro snadnější pochopení vypomohu obrázkem:

Srozumitelné, že?

Oním porušením zákona, které měl mít Donald Trump v záměru zakrýt, je přestupek spočívající v porušení § 17-152 newyorského volebního zákona.

Má jít o spolčení s cílem ovlivnit volby. Spolčení se musí účastnit přinejmenším dvě osoby, které pojmou společný úmysl porušit nějaký další zákon, a tím pomoci či uškodit některému kandidátovi ve volbách. Přinejmenším jeden z účastníků tohoto spolčení musí toto porušení zákona dokonat.

V anglickém znění to vypadá takto:

Pokud jde o tu nezákonnost, na které se pachatelé spolčili, připravila nám obžaloba tři možnosti. Já bych jim nejraději říkal hypotézy nebo spekulace, ale v procesu se jim říkalo teorie. Tak se toho podržíme. Procesu odpovídá i číslování těchto teorií v obrázku. Třetí teorie se ještě rozpadá na dvě podteorie (označení 3a a 3b je už moje).

Tyto tři teorie pojala obžaloba jako švédský stůl, z kterého si Trump má vybrat, proti čemu se bude bránit, a z kterého si každý porotce může zobnout, co mu vyhovuje - jen když se porota shodne, že všem chutnalo. Soudce si nejen vybíral, ale ještě stůl během procesu aranžoval.

Teorie 1

První teorií je porušení federálního volebního zákona. Porotci si pod tím mohli představit leccos, co v procesu zaznělo, ale soudce jim v instrukcích uvedl výslovně úmyslný nezákonný příspěvek na kampaň. Pro fyzickou osobu byl v příslušné době maximální limit 2700 dolarů a korporace měly příspěvky zakázány úplně. Příspěvek nemusí být jen peněžitý, může se jednat i o hmotný dar nebo službu.

Soudce porotcům správně vysvětlil, že kritériem pro rozhodnutí, jestli je příspěvek určen na volební kampaň, je to, jestli by k němu došlo i nebýt kampaně. Opomenul ale porotcům vysvětlit standard pro toto posouzení. Předpokládám proto, že to mohl některý porotce pojmout chybně. Správně rozhoduje, jestli by racionální osoba mohla dojít k názoru, že by k příspěvku došlo i nebýt kampaně.

Soudce také správně vyňal všechny služby, které je v širším smyslu možno zahrnout pod tisk. To je kvůli ochraně svobody tisku v Prvním dodatku.

Teorie 2

Druhou možností je už nám dobře známý přestupek Pozměňování obchodních záznamů v druhém stupni. Soudce zde neupřesnil, kdo má být pachatelem, ale poukázal výslovně na dokumenty spojené s bývalým Trumpovým právníkem a svědkem v procesu Michaelem Cohenem. Byť některé pocházely od Trumpa, byly v procesu všechny popisovány jako dokumenty evidované ve společnostech spravovaných Michaelem Cohenem.

I tady je jako pachatel myslitelný Trump, který mohl způsobit pozměnění dokumentů i v cizí firmě, ale porotci to spíše vztáhli na Michaela Cohena jako spoluúčastníka ve spolčení.

Teorie 3a

Další možností jsou vědomě nesprávné nebo podvodné daňové doklady v daňovém podání ve státu New York a městu New York. Soudce zde správně uvedl, že nesprávnost musí být způsobilá ovlivnit daňové řízení, ale použil při tom takovou právní hatmatilku, že to porotci mohli pochopit jako jakoukoliv nesprávnost.

Teorie 3b

Poslední možnost je obdobou té předchozí, ale podle federálního práva. A je zde navíc rozšíření i na doklady, o jejichž nepravdivosti či podvodnosti je předkladatel pouze přesvědčen.

Spojení teorií s ovlivněním voleb

Spolčení ale vyžaduje nezákonnost ovlivňující volby. U první teorie je to zřejmé. U zbývajících teorií se obžaloba snažila tvrdit, že samotné nepravdivé dokumenty byly způsobilé volby ovlivnit. To snad porota prohlédla, jsou to všechno neveřejné dokumenty. Proto obžaloba dokumenty ve zbývajících teoriích spojovala také s činností, kterou prohlásila za nelegální příspěvek kampani nebo obcházení povinnosti přiznat legální příspěvek. To první je vlastně první teorie. To druhé je ošklivý trik. Povinnost přiznat legální příspěvek vzniká až po volbách. Porušením této povinnosti nemohou být volby zpětně ovlivněny. Příspěvkem tu většinou mělo být potlačení nějaké zprávy o D. Trumpovi, kterou měla obžaloba za diskreditující.

Vhodnější konstrukce

I právní experti, kteří Trumpovi nestraní, se shodují, že tato schrödingerovská obžaloba je problematická. Obviněný má podle Šestého dodatku právo být jasně informován o vznesených obviněních a řádný proces vyžaduje, aby všichni porotci rozhodovali o tomtéž. Proto se většina právníků domnívá, že každý komplikovaný trestný čin, z něhož je Trump viněn, má být rozdělen na čtyři oddělené a prostší trestné činy. I porota by pak věděla, o čem jedná. Pravda, 34 obvinění by narostlo na úctyhodných 136 obvinění. Schéma obvinění by pak vypadalo takto:

Takto pojaté obvinění by dokonce zvyšovalo šanci na Trumpovo odsouzení a jeho udržení v odvolacím řízení. Stačilo by udržet jen jednu ze čtyř teorií. Zvolená podoba sice zvyšuje šanci na odsouzení první zmatenou porotou, ale v odvolání bude ke zhroucení celé obžaloby postačovat zpochybnění jediné teorie, protože odvolací soud neví, ke které možnosti se porotci přiklonili.

Desátý dodatek

Na Desátý dodatek obvykle přijde řeč, když se jednotlivé státy dožadují výlučné pravomoci tam, kde ústava nedává pravomoc federální vládě. Posledním dobou to bývá časté v problematice potratů. Jenže ono to funguje i naopak. Pravomoci, které ústava svěřuje federální vládě, jsou výlučné pravomoci federální vlády.

V konstrukci obvinění jsou dvě federální nezákonnosti. To se federálním soudům nebude líbit.

Pátý dodatek

Z Pátého dodatku je známé hlavně právo nevypovídat. Pro nás je ale důležitý zákaz dvojího trestu za jeden čin. Ten vlastně podporuje i předešlý argument o výlučnosti federálních pravomocí. Je nepřípustné, aby byl někdo za totéž trestán ve více státech najednou. Stejně tak na tento zákaz dojde, když je pravomocí trestat výslovně obdařena nějaká instituce. Pak může trestat jen tato pověřená instituce, nebo jiná instituce na její podnět. Tou druhou institucí bývá nejčastěji prokuratura. Soudy mohou tyto tresty jen přezkoumávat. V konstrukci obvinění jsou hned čtyři nezákonnosti, jejichž trestáním je pověřen nějaký úřad. Je proto sporné, jestli je možné stejné posouzení činit v tomto procesu. Obžaloba tvrdí, že oklika přes pozměňování dokumentů to umožňuje.

Trestání porušení federálního volebního zákona je pravomocí Federální volební komise FEC. Ta již prověřovala nesrovnalosti v Trumpově prezidentské kampani a neshledala pochybení. Daně řeší příslušné daňové úřady, newyorský nebo federální. Přestupek spolčení má na starost newyorská agentura DELE.

Buckley v. Valeo

V roce 1976 vynesl Nejvyšší soud Spojených států amerických přelomový nález Buckley v. Valeo, ve kterém řešil, do jaké míry jsou regulace volební kampaně omezením svobody projevu v rozporu s Prvním dodatkem. Nám postačí zjednodušení, že soud připustil limity na cizí kampaň, ale odmítl jakýkoliv limit na svoji vlastní kampaň.

Donald Trump tedy nemůže být trestán za příspěvek na vlastní kampaň. Cizí příspěvky na jeho kampaň zase nejsou jeho činem. Obžaloba se tento rozpor snaží překlenout pomocí lepidla, kterým ji je přestupek spolčení. Pomocí celé konstrukce vlastně zamotává, čí příspěvek je ve hře. Uvidíme, jestli to v odvolání uhájí.

Osobně si myslím, že argumentace z Buckley v. Valeo může být totožně použita přímo na přestupek spolčení. Pak by spolčení k ovlivnění vlastní kampaně bylo plně chráněno Prvním dodatkem.

Ještě dodám důležitou okolnost, že v době skutku byl Donald Trump jediným vlastníkem The Trump Organization. Příspěvky z této firmy jsou tak plně jeho příspěvky.

Prezidentská imunita

Otázka prezidentské imunity je přesně ten typ ohledů, které si nechám na nějaký jiný článek.

Pro úplnost tu doplním, že všechny trestné činy Pozměňování obchodních záznamů v prvním stupni časově spadají do doby Trumpova prezidentsví. Ostatní pomocné nezákonnosti v konstrukci jsou z doby před jeho uvedením do funkce.

Promlčení

Za normálních okolností by v době vznesení obvinění byly všechny činy v obžalobě promlčeny. V době covidového lockdownu ale guvernér New Yorku využil zákonné možnosti prodloužit všechny promlčecí lhůty. V důsledku toho prokuratura stihla obvinit Trumpa včas, aby žádný z žalovaných trestných činů nebyl promlčen. Ve skutečnosti mohl soudce ještě lhůtu prodloužit o čas, kdy Trump nebyl přítomen v New Yorku.

Všechny ostatní nezákonnosti v konstrukci byly ale bezpečně promlčené. Staly se dříve a promlčecí lhůty u přestupků jsou kratší.