Moje dítě bude vzdělané, nechodí totiž do školy

Domácí výuka mi totiž umožnila být svobodnější, pobývat s častěji s dětmi, dokud to ještě jde, neřešit příšerný školní kolektiv, všechnu tu otravnou inkluzi, která jen poškozuje dokonalé, chytré a samostatné děti (tedy ty moje, samozřejmě). Nemusím se ráno honit, dávat dětem svačiny, kupovat pořád dokola kružítka, tempery, sešity podle aktuálního rozmaru školy a neustále shánět další pomůcky typu listů, šišek nebo roliček toaleťáku a podobné nesmysly.

Domácí výuka je ráj na Zemi

Domácí výuka mi taky dovoluje žádat po vzdělávaných subjektech, aby se učily samy a aby se učily hodně. Nejste limitovaní slabšími kusy ve třídě se všemi těmi úlevami a asistentkami, obtížnost výuky odpovídá jen a pouze inteligenci vaší a vašich dětí. Vzhledem k tomu, že mám velké nároky a jsem drsná (neuznávám to, že by se doma učilo míň, naopak, musí se pracovat víc), mám i výsledky. To se projevilo i při domácí přípravě na přijímací zkoušky v deváté třídě (vážně k přijetí nepotřebuje žádné trapně předražené kurzy, stačí jen nebýt líný), kdy moje dítě zvládlo testy tak, že se na zvolených středních školách (dva gymply, jedna obchodka) umístilo přímo výborně – na prioritní škole šesté v pořadí přijatých, na další třetí a na obchodní akademii první. Tento potomek by se se svým výsledkem dostal hravě na jakýkoliv brněnský gympl (včetně Jarošky, kam jsem chodila já a která se stále považuje za tzv. prestižní školu, což popravdě moc nechápu). V prvním pololetí bude mít bez potíží vyznamenání.

Mladší dítě se pravidelně umisťuje na druhém nebo třetím místě v okresních kolech matematických soutěží (na krajské zatím vzhledem k věku nemohl). Za rok si s ním zopakuju přípravu na Cermat, ale můžu vám už teď říct, že s člověkem, který by mohl být s přehledem členem Mensy (ale nestojí o to, protože je to prý k ničemu), se toho doopravdy nebojím.

Pokud jde o často omílané údajně pozitivní dopady docházky na základní školu, neberu argument, že je důležité být v uměle vytvořeném kolektivu, kde slušné a dobré děti dost často potkají grázly, výchovně nezvládnuté problematické jedince a podobná individua. Já sama bych teď, když si volím, s kým se setkám, mezi takovými lidmi nebyla ani vteřinu, tak proč říkat mládeži, že je to přínosné? Přátelé a sociální dovednosti se získávají jinde, podle mého názoru i podle názoru potomků. Třeba ve skautu. Když vedete družinku vlčat, opravdu se toho naučíte víc než dost a opravdu získáte lepší přátele než kdekoliv jinde. Důkazem uvedeného budiž i fakt, že je můj mladší velice rozladěn z toho, že má už brzy jít na gymnázium, a minimálně jednou týdně vzdychne, že to bude k ničemu a neodpustí si poznámku, že by bylo fér, kdyby mohl být doma i na střední. (Jenže kde se nachází dobrý gympl s distanční výukou, to mi řekněte.)

Samozřejmě můžete říct, že i dospělí musí být v pracovním kolektivu, který si nevybírají. Právě na to prý škola děti připravuje. Ano, skutečně někteří dospělí musí pracovat v kolektivu – pokud jsou zaměstnanci. Musí to být hrůza. Upřímně ale doufám, že tohle moje děti nečeká a že budou stejní individualisti jako já a nikdy se do žádného korporátního pracovního týmu nedostanou.

Protože mám extra chytré děti, které se v podstatě vzdělávají samy (měla bych správně napsat vzdělávaly, když od letošního roku mám doma už jen jedno), neomezuje mne to, že jsou doma, ani v kariéře, takže ani s tímto argumentem si u mne neškrtnete. Na domácí škole prostě nedokážu najít ani jedno negativum a covid a soudce jednoduše blahořečím. (Stejně tak oslavuju i naši prima školu, která nám to všechno umožnila, tamní ředitel a učitelé by si taky zasloužili pomník. V neposlední řadě by velkou bonboniéru a medaili za zásluhy měli dostat i ti, kdo vytváří vzdělávací videa, díky kterým si snadno připomenete lomené výrazy a vytváření chemických vzorců, výpočty molární hmotnosti nebo třeba vyčíslování chemických rovnic. Podobně brilantní jsou materiály Ústavu pro jazyk český týkající se nejrůznějších mluvnických špeků, ty doslova miluju)!

Novela školského zákona

Protože si myslím, že by se blaha domácího vzdělávání mělo plnými doušky co nejvíce dětem, vítám novelu školského zákona, která snad, dá-li pámbů a Jan Ámos Komenský, rozčeří stojaté vody školní docházky a konečně zavede trvalou kombinovanou výuku.

Pokud novela projde, bude moci základní škola, střední škola, konzervatoř nebo vyšší odborná škola s denní formou vzdělávání nebo základní umělecká škola uskutečňovat kombinovanou výuku s distančními prvky.

V závěrečné zprávě RIA mj. stojí: "Zkušenosti a zdroje získané během pandemie Covid-19 ukázaly, že distanční výuka nemusí být omezena pouze na krizové situace, ale může být efektivně využívána i v běžném vzdělávacím procesu. Distanční výuka může sloužit jako doplněk tradičního vzdělávání, nabídnout alternativní vzdělávací cesty pro žáky a studenty a umožnit flexibilnější vzdělávací programy. Školy by mohly v případě nastavení legislativní opory efektivně využívat distanční výuku pro rozšíření přístupu k vzdělání, personalizaci učebních plánů a zvýšení celkové kvality vzdělávacího procesu. Tento krok představuje přizpůsobení se měnícím se potřebám společnosti a otevírá dveře k inovativním a inkluzivním vzdělávacím strategiím. S rozvojem digitálních technologií jsou k dispozici nové nástroje a platformy pro podporu kombinované výuky, což umožňuje školám lépe integrovat online zdroje a učební programy."

To zní slibně, že?

Navíc by taková kombinovaná výuka mohla být řešením pro přetížené základní školy. Proč něco takového nemáme už dávno, že?

Musíme jen věřit, že pokroku nebudou házet do cesty klacky škarohlídové jako je Svaz měst a obcí, který v připomínkách vyslovil následující obavu: "Doporučujeme kombinovanou výuku ponechat pouze pro mimořádné situace, dlouhodobou nemoc, delší pobyt v zahraničí atd. – vymezit kdy. Při této výuce se zřizovatelé setkávají se zhoršenou motivací žáků. Zdůrazněme benefity plynoucí z interakce mezi žáky mezi žáky a učitel, které jsou klíčové pro rozvoj žáků. Neopomenutelnou skutečností je socializace žáků, aby měli schopnost vstupovat do běžných interakcí, aby se dokázali přizpůsobit normám běžného soužití." (Kde byl SMO ČR v době covidí, když je tak skálopevně přesvědčen o nezbytnosti denní školní docházky?)

Podobně smýšlí Českomoravská konfederace odborových svazů: "Doporučujeme uvést, že kombinovaná výuka by měla být používána v odůvodněných případech. Jde o to, aby se nepoužívala kdykoliv a nenahrazovalo se např. ředitelské volno. Časté uplatňování této formy výuky by negativně ovlivňovalo kvalitu výuky."

Brrr, vážně je někdo schopen podobné nesmysly propagovat i v 21. století?

Ještě že třeba Svaz průmyslu a dopravy ve své připomínce píše (člověk má aspoň nějakou naději): "Zavedení kombinované výuky je krok správným směrem, avšak je třeba zajistit, aby byly stanoveny jasné podmínky a standardy pro její realizaci, včetně metodických pokynů a podpory pro učitele. Doporučujeme proto jasně specifikovat pravidla pro organizaci kombinované výuky ve školách a rozsah distančních prvků výuky vyhláškou... Kombinovaná výuka může výrazně zvýšit flexibilitu vzdělávacího procesu, ale vyžaduje kvalitní přípravu a podporu učitelů, aby byla zajištěna její efektivita a kvalita výuky."

S uvedeným lze jen souhlasit.