Nenávidí nás naše vládnoucí třída?
Mezi plebejci a horním 1% roste hodnotová propast.
"Jsou jiní než vy nebo já. Dopřávají si od mala a to s nimi něco dělá, dělá je měkkými tam, kde jsme my tvrdí, a cynickými tam, kde zůstáváme důvěřiví, a to způsobem, který, pokud jste se nenarodili privilegovaní, je velmi těžké pochopit. Myslí si, že jsou lepší než my, protože nemuseli hledat své místo na světě. Dokonce i když vstoupí do našeho světa nebo padnou, stále si myslí, že jsou lepší než my. Jsou jiní." - F. Scott Fitzgerald, Velký Gatsby
Pro začátek je nezbytné definovat elitu, o které je průzkum agentury Rasmussen. Není tu řeč o geniálních vědcích, uhlobaronech či patriarchovi pravoslaví. Nic takového. Elitní lidé mají v USA roční příjem alespoň 150 000 USD (tři a půl milionu korun), minimálně magisterské vzdělání a žijí v lokalitě s hustotou od 4000 obyvatel na kilometr čtvereční výše. Preferováni jsou absolventi univerzit z exkluzivního klubu Ivy League. To je dnes intelektuální třída Ameriky. Liberálové z metropolí. Horní jedno procento. Kariérní úředníci, právníci, experti, celebrity, střední a vyšší management. Dobře se mezi sebou znají, prosazují a vymáhají pravidla, která šijí sami sobě na míru. Přejděme k věci: V době, kdy většina Američanů utrpěla snížení reálné mzdy, 74 % elity odpovídá, že jsou na tom dnes finančně lépe než minulosti, oproti 20 % všech Američanů. Tři z pěti tvrdí, že je v Americe příliš osobní svobody, třikrát více než je v populaci běžné. Dvě třetiny věří, že má být pro ostatní zaveden přídělový systém (palivo, potraviny, lékařská péče) jako forma boje se změnami klimatu. Podobný počet požaduje také zákaz spalovacích motorů, plynových sporáků či klimatizace. Sedm z deseti elitních lidí je přesvědčeno, že o výuce dětí mají rozhodovat profesionálové, nikoliv rodiče. Tito také mají o práci profesionálů (učitelů, žurnalistů, politiků) vysoké mínění. Důvěřují jim. Asi nejabsurdnější otázka byla, zda při představení někdy požádali cizí osobu o oslovení preferovaným osobním zájmenem (LGBTQA+). Jen desetina Američanů to potvrdila, oproti třem pětinám elitních lidí. V této skupině má prezident Joe Biden podporu 84%, dvakrát více než je běžné. Možná proto, že to jsou samotné elity, kdo určuje, o čem se bude mluvit na univerzitách, v masmédiích a v zasedacích místnostech firem. Není překvapivé, že tito lidé mluví o politice mnohem více než většina Američanů. Údaje ukazují, že téměř třetina z nich (30 %) mluví o politice denně nebo téměř každý den. To dělá jen 9 % voličů. Stojí za povšimnutí, že příslušníci elit, kteří mluví o politice denně, mají názory, které jsou ještě více vzdálené názorům veřejnosti. To platí i v případě, že se elity samy označují za konzervativní. Obvykle mohou být usedlejší než elitní liberálové, ale stále mají postoje a názory, které jsou na hony vzdálené americkému voliči. Elitní třída - bez ohledu na stranu - je exkluzivním klubem, který nahlíží na Ameriku z jiné planety. Mnohem více důvěřují úřadům, že „udělají správnou věc“ a jak sami přiznávají, těží z bujících úřadů. Jsou také mnohem méně poškozeni vysokou inflací za Bidenova prezidentství než ti, kteří žijí od výplaty k výplatě. Tato zpráva vychází ze dvou samostatných průzkumů mezi tisícovkou příslušníků elity. Byly provedeny online Scottem Rasmussenem ve dnech 11.-26. září 2023 a 14.-29. září 2023. RMG Research, Inc., jež provedla terénní průzkum. 73 % elity byli Demokraté a 14 % Republikáni. Statistická chyba pro celý vzorek je +/- 3,1 procentního bodu. Studie zkoumala také dílčí vzorek elit, kteří navštěvovali školy Ivy League nebo jiné elitní soukromé školy včetně Northwestern, Duke, Stanford a University of Chicago. Zhruba polovina navštěvovala jednu z těchto univerzit. Je důležité poznamenat, že ne všichni členové elit jsou elitáři. Někteří na politiku nemají čas a jiní podporují tradiční americké hodnoty, jako je svoboda projevu. Přesto vzhledem k vlivu, který mají, představují celkové názory elit existenční hrozbu pro ideály Ameriky. Pak začíná dávat smysl, proč pracující Američané začali houfně přecházet k MAGA jako formě vzpoury vůči aroganci moci. Jak myslíte, že by podobný průzkum dopadl v České republice?
