Pásmo Gazy: Propuštění rukojmí ve stínu barbarství

Ta jména drtivé většině z nás nic neřeknou, podstatné jsou ale jejich příběhy. Slouží jako důkaz, že přílišná radost není na místě a spolu s tím, jak bestiálním nepřítelem palestinskoarabští teroristé jsou.

Předávací cirkus, propagandistický a nechutně cynický, se tentokrát odehrál v Deir al Balahu v centrální oblasti Pásma Gazy. Nechybělo pódium, za nímž byl ve třech jazycích vyveden nápis, v angličtině „WE´RE THE FLOOD – THE WAR´S NEXT DAY“. Volná interpretace: To, co se stalo 7. října 2023 byla povodeň (tak nazývají teroristé masakr Izraelců a cizinců, který spáchali na jihu Izraele), příště už to bude válka. Jaká? Vyhlazovací. Válka s cílem zlikvidovat židovský stát a na jeho místě ustavit stát Palestina. Nehorázně drzá výhrůžka nejen Izraeli, ale celému civilizovanému světu. A jeho nemalý segment se pošetile staví na protiizraelskou pozici – a tím na pozici podporovatelů genocidního islamistického teroru.

Tři propuštěná rukojmí se vrátila ve viditelně zbídačeném stavu; muži byli vyhublí, slabí, bledí vystrašení. Bylo patrné, že mají za sebou peklo na zemi. A dva z nich čekalo po návratu ještě peklo psychické.

Eli Šarabi byl unesen z kibucu Beeri. Když se po 16 měsících konečně vrátil, zjistil, že 7. října 2023 mu teroristé při vpádu do Izraele zavraždili manželku Lianne a dcery Noju (16 let) a Jahel (13). K tomu byl unesen také jeho bratr Jossi, který byl během věznění v Pásmu Gazy zabit.

Or Levy byl unesen z hudebního festivalu Nova. Teroristé při útoku zavraždili jeho manželku Ejnav; doma na něj u prarodičů čekal tříletý syn Almog.

Alespoň Ohan Ben Ami poznal to, čemu se říká štěstí v neštěstí. Také on byl unesen spolu s manželkou Raz, rovněž z pohraničního kibucu Beeri. Paní Raz byla propuštěna během prvního příměří v listopadu 2023.

Mohou se zejména Eli Šarabi a Or Levy plnohodnotně radovat z návratu na svobodu? Může se plnohodnotně z jejich návratu radovat lid Izraele a jeho přátelé v zahraničí? Může se plnohodnotně radovat z návratu Jarden Bibas propuštěný během čtvrtého kola výměny izraelských rukojmí za palestinskoarabské zločince (o absurdním nepoměru 3 ku 183 při aktuální výměně ani nemluvě), když dodnes neví – a my s ním – jaký je osud jeho manželky Širi a synů Ariela a Kfira (pět let a dva roky!), kteří byly také uneseni 7- října 2023? Podobných otázek je bezpočet.

Okolnosti provázející propuštění nevinných v plné nahotě znovu a znovu odhalují, že teroristé Hamásu, Palestinského islámského džihádu a dalších menších formací jsou – od nejvyššího vedení po řadové zločince – islamo-nacistická monstra. Je do nebe volající ostudou všech v mezinárodním společenství, kdo k těmto gaunerům takto nepřistupují. Potomci našich potomků, pakliže se svět dočista nezblázní, se budou jednou ptát, jak bylo možné něco takového dopustit.