Přijímačky nanečisto z matiky byly úplně jednoduché
Proč děláme z dětí neschopné chudáky?
Média se neustále předhání ve vyvolávání paniky - ať už jde o válku, viry, ceny energií, CO2 nebo cokoliv, vždycky je to prostě nejhorší, tragické, dramatické, strašlivé a taky to tu ještě nikdy nebylo. Mezi globální hrozby pro člověčí život se tu a tam do zpravodajství proderou i lokální kalamity. Aktuálně je jednou z nich matematika, konkrétně testy připravené Cermatem pro přijímačky nanečisto, kvůli kterým jsou teď rodiče i deváťáci v panice a snaží se dohnat to, na co evidentně po celou základní školu kašlali - základní početní dovednosti. Když se ale podíváte na testy sami, zjistíte, že úlohy byly prostě velice snadné a i ty, o kterých se "v novinách" tvrdí, že byly extrémně zapeklité, šly vypočítat za 3 minuty a u toho jste mohli ještě vyřešit problém světového míru. Takže nádech, výdech a klídek.
Konkrétně se můžete ve zprávách dočíst:
Jak to bylo doopravdy
Z uváděných výroků by se zdálo, že Cermat to skutečně přehnal a dal do testů dejme tomu integrály nebo kvadratické rovnice nebo třeba Vennovy diagramy. Přitom šlo o velmi jednoduchou slovní úlohu řešitelnou obyčejnou rovnicí a o znalost základních pravidel pro úhly. Nepřijde mi jako drzost tohle chtít od gymnazisty. Vám ano?
Učitel Chrobák z druhé citace kritizoval zejména tyto dvě úlohy:
Jak sami vidíte, nejedná se vůbec o nic, co by se dalo považovat za náročné, nebo dokonce snad za neřešitelné, popř. vyžadující znalosti hodné profesora matematiky (míněno vysokoškolského, neb na střední škole profesoři nejsou). Na vypočítání obojího vám postačují elementární znalosti, které by skutečně měl mít každý žák základní školy uvažující o maturitním oboru. Současně by nemělo nikomu inteligentnímu zabrat více než 6 minut dohromady uvedené vyřešit.
Uznávám, že poslední úkol, na který Chrobák poukazuje, je obtížnější, ale právě ten je rozlišovací - holt ho spočítají jen ti lepší, kteří pak logicky v bodování předběhnou slabší kolegy. Právě tito chytřejší mají být studenty elitních gymnázií. Není na tom vůbec nic zlého, špatného, nespravedlivého. Ti, kdo na poslední úkol nemají, ho holt nespočítají (nebo jeho druhou část) a přijdou max o dva body z 50. Nic se tedy nestane. Úkol č. 16 takový byl vždy, až na tu loňskou odchylku, která právě způsobila na řadě škol nežádoucí paseku ve výsledném pořadí a na kterou si matikáři taky stěžovali (asi vůbec nevědí, co by měli chtít...).
Popularizátor matematiky Valášek se asi docela rád všemu podivuje a nad čímkoliv kroutí hlavou... cokoliv je zkrátka úplně špatně - ať už jsou testy moc lehké nebo moc těžké, komické.
Přijímačky nikoho nezvýhodňují
Nechápu divné tendence lidí dělat z dětí (nebo zde spíše už skoro maldých dospělých) hloupé chudáky. Proč jim raději neřeknou, že se mají víc snažit, aby dokázaly výše uvedené primitivní úlohy vyřešit? Proč není normální se hecnout a něco se naučit? Nevím. Zlepšení ale, jak už jsem psala, nečekám, kdy jsou učitelé schopni tvrdit následující:
Ano, hlavně aby dětičky neměly žádný stres. To, že podstatná část z nich neumí vůbec nic, je lhostejné. Mají přece mobil a umělou inteligenci, tak k čemu by měly používat mozek.
Když si pak přečtete tento názor školní psycholožky, přestanete se výsledkům divit:
Samozřejmě, proč se učit. Stačí jen kňourat a výsledky přijdou samy... tak to totiž v životě funguje.
P.S.: Můj syn, osmák, dokázal bez jakékoliv přípravy spočítat matiku na 42 bodů, myslím, že by to měl příště zvládnout na 50, není v tom žádná věda pro chytré dítě. Já sama, byť jsem s matematikou skončila v roce 2001 po maturitě na Jarošce (brněnský gympl, na přijímačky jsem se připravovala klasicky jako každý můj normální vrstevník toužící po dobrém gymnáziu - spočítáním celého Bělouna do posledního příkladu), jsem Chrobákem uvedené úlohy bez potíží splnila za pár minut. Takže asi tak k té novinářské dramatizaci naprosto nudné záležitosti a ke klesající inteligenci národa.