První bitva příští války

První bitva příští války, to je nadpis závěrečné zprávy válečných her, které uspořádali předáci Pentagonu v loňském roce. Není to jen záležitostí ideálů. Přežití Čínské republiky (oficiální název nacionalistů spravujících Tchajwan) je spojeno s přežitím světových trhů. Více než polovina mikročipů a 90% těch vyráběných technologií 10nm a menší, má původ zde. Tchajwan je supervelmocí vyspělé elektrotechniky. V roce 1971 ale ztratil svou pozici OSN. Oba státy si nárokovaly status té "pravé Číny", mezinárodní společenství dalo nakonec přednost Pekingu. Nejdříve musíme určit smysl a axiomy her. Mají analytický charakter, podřízený pevným pravidlům, jen málo prostoru je tu ponecháno sentimentu, intuici nebo emocím. Jedná se omezený konflikt, bez použití zbraní hromadného ničení, cílem Pentagonu je tu status quo. Udržení autonomie ostrova, který je od pevniny vzdálen 160 kilometrů. Třikrát dále než je Británie vzdálena evropské pevnině. Byly vypracovány desítky scénářů. Všechny počítají s vůlí ostrovanů bojovat za svůj způsob života. Přesto se výsledky invaze zásadně liší. Roli tu hraje připravenost Američanů chránit napadeného spojence, japonská čest i ochota čínských komunistů přinášet oběti. Pokud Američané tedy uhrají status quo, hra je vyhodnocena jako vítězství "koalice". Pokud na konci hry ale republika spadne pod kontrolu Pekingu, je hra vyhodnocena jako vítězství invazních vojsk. Laj Čching-te, prezident Čínské republiky v tuto chvíli kontroluje 167 000 vojáků v aktivní službě. Je to moderní, mechanizovaná armáda, organizovaná podle osnov NATO. Ozbrojené síly Čínské lidové republiky jsou ještě o řád větší. Je více důvodů, proč může Čínská lidová republika zahájit invazi. Od naplnění deklarovaného ideologického cíle, přes odklonění zájmu o domácí politiku až po špatné vyhodnocení informací zpravodajců.

Na přiložené grafice vidíme, že ve velmi optimistickém scénáři, mezinárodní společenství podpoří autonomii Tchajwanu. Američané začnou rozmísťovat specialisty na ostrově ještě před vypuknutím nepřátelských operací a Japonsko a Filipíny poskytnou svou infrastrukturu koalici. To je naprosto zásadní pro další průběh, celé území ostrova je v dosahu balistických raket z čínské pevniny. Raketové síly Čínské lidové republiky mají k dispozic 2500 raket krátkého a středního doletu. Očekává se, že letectvo koalice utrpí až 90% vlastních ztrát na zemi. Přitom je jedno, zda se jedná o stroje 4. či 5. generace. V dostřelu raketových vojsk jsou i americké základny na ostrově Guam. Optimistické scénáře počítají se zapálením a potopením dvou letadlových lodí třídy Nimitz v prvním měsíci invaze. Hráči si jsou také vědomi, že přítomnost americké armády by Peking vyhodnotil jako casus belli. Ve velmi pesimistickém scénáři svět nemůže či nechce Tchajwanu přijít na pomoc. V takovém případě všechny hry skončily porážkou republikánů v průběhu 70 dní. Komunisté postupně ovládnou přístavy a letiště, přečíslí domácí, přesto potrvá úplné vyhlazení obránců na lidnatém ostrově několik týdnů. Je životním zájmem Pekingu dostat ostrov do mezinárodní izolace ještě před "sjednocením". V každém případě dojde k úspěšnému vylodění armády z pevniny. První proměnnou je postoj Japonska. Spolehlivý partner Spojených Států si už téměř osmdesát let pěstuje pacifistické zahraniční vztahy. Na druhou stranu, Japonci a obyvatelé Tchajwanu mají velmi blízké vztahy, pád hlavního světového výrobce elektroniky do rukou čínské supervelmoci pak není ani v jejich zájmu. I pasivní zapojení Japonska jako "nepotopitelné letadlové lodi" tu Američanům poskytne opěrný bod. "Překročení moře jen proto, abyste bojovali na složitém, členitém terénu proti opevněním dělá obojživelný útok na Tchaj-wan složitější operací než je dokonce i slavná operace Overlord z roku 1944." Glosuje poradce Ben Jensen. Klíčovou roli hraje schopnost koalice ochromit schopnost Čínské lidové republiky přepravovat další lidi a náklad na ostrov.

Výsledky: Vynecháme variantu "Tchajwan je sám". Byla shrnuta výše a skončí vždy vymazáním státu. V optimistickém scénáři Spojené Státy ztratí patnáct až dvacet plavidel (včetně dvou letadlových lodí), 300 až 400 letadel. Většinou na letištích či palubách lodí. Republikáni se postaví invazní armádě ještě na plážích. Na konci prvního měsíce zaznamená Peking ztrátu 25 000 mužů. Při ochromení transportní flotily padne do zajetí dalších 22 až 30 000 ozbrojenců na ostrově. 2600 kilometrů čtverečních (7% plochy ostrova) je pod kontrolou ČLA. Pesimistický scénář předvídá na konci prvního měsíce přítomnost 43 000 komunistů na ostrově a kontrolu 6240 (17% plochy) kilometrů čtverečních včetně přístavišť na jihu. Nutno dodat, že pesimistické scénáře násobí i ztráty Pekingu jak porostou sázky na obou stranách a přítomnost těžkých zbraní. Pesimistický scénář počítá s 80 000 ztracenými vojáky ČLA. Je podmíněn zaváháním Spojených Států a Japonska první týden invaze. Obránci i v takovém případě mají šanci přežít zákopovou válku. Posledním scénářem je Ragnarok. Čínská lidová armáda získá v prvních dnech nadvládu ve vzduchu, při pokusu posílit obránce je ještě před přistáním zničeno jádro 82. výsadkové divize. Guam je zasypán čínskými raketami a republikáni na ostrově rychle vyčerpávají munici. Při snaze zvrátit porážku Američané zkusí prolomit obklíčení ostrova vahou vlastní flotily. 29 křižníků a torpédoborců, dvě letadlové lodi a 10 ponorek svede s čínským námořnictvem otevřenou bitvu o přístupové cesty k Tchajwanu. Pod cunami střel ASCM odpalovaných ze vzduchu i moře je americká flotila téměř úplně zničena. Závěr zprávy je věnován doporučením ozbrojeným silám Spojených Států a identifikaci slabin ve výcviku a dodavatelských řetězcích. Zdrojem je Center for Strategic and International Studies.