Šéf NSS: Omezení lidských práv kvůli klimatickým cílům je ok
Od zásad právního státu bude třeba ustoupit
Na webu Česká justice je už pár dní rozhovor se šéfeme Nejvyššího správního soudu. Nejdřív jsem si říkala, že nebudu takovým nesmyslům věnovat čas, stejně by ten člověk nemohl říct dle mého přesvědčení nic zajímavé. Dnes jsem si ale z nějaké blíže nepochopitelné pohnutky článek otevřela. Musím uznat, že jsem se spletla. Zajímavé to je nad míru, neboť jde o značně děsivé čtení. Nikdy bych nevěřila, že si soudce troufne vypustit z pusy to, co Šimka.
Dovolím si z rozhovoru citovat tři odpovědi, myslím, že to bude docela stačit, abyste si udělali obrázek. Strašidelné je, že jsme dospěli do časů, kdy se podobné názory soudci nebojí věřejně sdělovat. O tom, že si to mysleli i dřív, nepochybuju, ale uklidňující bylo, že navenek doposud zachovávali fasádu respektu k lidským právům a svobodám. Když si ale přestanou na právní demokratický stát aspoň hrát, jsme doopravdy v háji. Lidem už pak nezbude vůbec nic.
Co konkrétně Šimka řekl? Uvádím i otázky, které mu byly položeny, aby to dávalo smysl:
Zajímá mě váš pohled na právní stát a stav společnosti v dnešní geopolitické situaci. Je udržitelná dnešní úroveň nebo se máme obávat, že současný standard poklesne.
Evropa je nejpříjemnější místo pro život na světě. Vybudovali jsme tu velmi komfortní právní a sociální stát. Ale to není samozřejmost. A obávám se, že ztrácíme ochotu ho bránit. Lidé rádi deklarují podporu Ukrajině, ale kolik z nich by zítra šlo dobrovolně do zákopů? Myslím, že časem bude potřeba větší tvrdosti, větší ochoty k obětem a schopnosti vzdát se části komfortu kvůli zajištění bazálních věcí.
Znamená to i možný ústup zásad právního státu?
Možná ano. Právní stát je laskavý a drahý. Příliš pomalý pro situace, kdy je potřeba rychle jednat. Když bude nutné postavit třeba terminál na dovoz zkapalněného plynu nebo vojenské základny, může náš systém brzdit. A týká se to i migrace nebo klimatických cílů. Někdy bude nutné přitvrdit, omezit jednotlivá práva a ubrat na smělosti cílů, aby zůstal zachován celek.
A co to znamená pro právní stát?
Pokud se opravdu dostaneme do situace, kdy budou ve společnosti převládat otázky přežití nad otázkami komfortu, bude to mít dopad i na právní stát. Právní stát, jak ho známe, je do značné míry produktem míru, stability a blahobytu. V čase krize může některé své rysy dočasně ztratit – například v oblasti ochrany práv jednotlivců, procesních záruk a podobně. A to bude těžká, ale možná nevyhnutelná debata. Nemám z toho radost.
Je to docela hororové čtení, viďte? Jak je možné, že se tohle dá říkat veřejně? Jak si to může dovolit říkat významný soudce? Jak je možné, že to nikomu nevadí?
Mimochodem, to, že z toho nemá radost, Šimkovi doopravdy nevěřím. Za covidu měl totiž dost možností, aby prokázal opak. Neudělal to, jako žádný z jeho kolegů v taláru. Zato o tom, že pro právní stát a lidská práva tenhleten soudce nehne prstem, nepochybuju, to nám vyložil dostatečně jasně, hrdina. Rozhovor je vlastně přínosný, člověk si zase o něco víc uvědomí, jak na tom se svými slavnými lidskými právy a svobodami v tzv. právním státě je.