Uhlíková stopa změny pohlaví a umělého oplodnění mužů

Lékařská změna pohlaví (transgender hormonální terapie a chirurgické zákroky) zahrnuje dlouhodobé užívání syntetických hormonů, které se dostávají do vodních zdrojů a ovlivňují ekosystémy. Plasty, jednorázové zdravotnické pomůcky a energeticky náročné operace zanechávají uhlíkovou stopu, kterou málokdo v této debatě řeší. Ekologické aspekty změny pohlaví zahrnují:

• Farmaceutický průmysl (výroba syntetických hormonů je energeticky náročná, přičemž odpadní látky se dostávají do životního prostředí. Studie ukazují, že hormonální rezidua ve vodě mohou negativně ovlivnit plodnost ryb a dalších živočichů).

• Chirurgické zákroky (operace - např. mastektomie, vaginoplastika, faloplastika - spotřebovávají značné množství materiálů, energie a vyžadují dlouhou pooperační péči).

• Celoživotní lékařská péče (po změně pohlaví je nezbytné dlouhodobé sledování zdravotního stavu, čímž vzniká stálá ekologická zátěž zdravotního systému).

Pokud bychom se měli řídit ekologickými prioritami, pak by bylo třeba položit otázku, zda by místo podporování lékařských zásahů neměla být společnost více zaměřena na psychologickou pomoc a sebepřijetí jedince v jeho původním těle.

Vědci experimentují s možností, že by biologičtí muži mohli jednoho dne donosit dítě. Teoreticky by mohlo dojít k transplantaci dělohy, avšak tato metoda je zatím v počátcích a přináší nejen zdravotní, ale i environmentální otázky. Problémy umělého oplodnění mužů:

• Extrémní zdravotní rizika (těhotenství by bylo vysoce rizikové a vyžadovalo by intenzivní lékařský dohled, což znamená vysoké náklady a zvýšenou uhlíkovou stopu).

• Hormonální terapie (podobně jako u změny pohlaví by muž musel podstoupit silnou hormonální terapii, což zvyšuje environmentální zátěž).

• Etické otázky (je nutné se ptát, zda tento postup není spíše biologickou manipulací, která ignoruje přirozené zákonitosti reprodukce).

Celkově vzato, snaha o umělé oplodnění biologických mužů se zdá být nejen extrémně neefektivní, ale i environmentálně neudržitelná.

Namísto hledání stále nových umělých cest k reprodukci bychom se mohli více zaměřit na to, jak podporovat přirozenou plodnost. Plodnost je úzce spjata se zdravým životním stylem, který by měl začínat už v dětství. Průměrná kvalita spermií u mužů klesla za posledních 50 let o více než 50 %, což naznačuje, že moderní životní styl (stres, špatná strava, sedavý způsob života) vede k narůstajícím problémům s plodností. Podpořit přirozenou plodnost lze vyváženou stravou bohatou na živiny (vitamíny C, D, zinek a omega-3 mastné kyseliny hrají klíčovou roli v reprodukčním zdraví), omezením hormonálních disruptorů (látky v plastech a pesticidech mohou negativně ovlivnit hormonální rovnováhu), dostatkem pohybu a spánku (pravidelný pohyb zlepšuje hormonální zdraví, zatímco nedostatek spánku zvyšuje hladinu stresových hormonů) či psychickou pohodou (stres má zásadní dopad na plodnost u mužů i žen).

Společenské změny a moderní životní styl změnily dynamiku mezi pohlavími. V minulosti měl muž dominantní roli jako ochránce a živitel, zatímco žena se starala o domácnost a výchovu dětí. Dnes je tento model často odmítán, ale stojí za to zvážit, zda neměl i biologické výhody pro reprodukci. Tradiční role mohly mít pozitivní vliv na plodnost, protože:

• Ženy měly méně stresující životní styl, což prospívalo jejich hormonální rovnováze.

• Muži byli fyzicky aktivnější, což podporovalo vyšší hladinu testosteronu a lepší kvalitu spermií.

• Páry měly více dětí, protože se neodkládalo mateřství do vyššího věku.

Nejde o to nutit ženy zpět do domácnosti nebo omezovat svobodu jednotlivců, ale zamyslet se nad tím, zda některé moderní trendy nevedou k problémům s reprodukcí.

Lidská reprodukce čelí výzvám, které nelze řešit pouze technologiemi. Změna pohlaví a umělé oplodnění mužů mohou být zajímavými experimenty, ale jsou environmentálně neudržitelné a přinášejí více otázek než odpovědí. Na druhé straně se nabízí přirozená cesta – podpora zdravého životního stylu, návrat k biologicky přirozeným rolím a uvědomění si, že reprodukční zdraví nelze oddělit od přírody. Namísto hledání stále složitějších technologických řešení bychom se měli vrátit k tomu, co fungovalo po tisíciletí a nezapomínat při tom na základní biologické a společenské zákonitosti.

Čtete na podobné téma:

„Gender“ po coming outu, „přirození“ po narození, „přikastrování“ po lékařské tranzici?

Genderová partnerství: Manmanství, želželství, vdaný a ženatá, manman a želžel, manmanka a želželka

Stále rozšiřující se zkratka „LGBTQIA+“ ještě nedosáhla své finální verze „jednotlivec“

Zájmena „neon, neona a neono“ rozšiřující „on, ona, ono“ pro genderově inkluzivní komunikaci