Ukrajina, jablka a listí

Chceme-li porozumět nějaké události a zachytit širší kontext celého děje, je někdy dobré trochu poodstoupit a pohlédnout na celou scenérii jakoby z větší dálky. Někdy je naopak dobré prohlédnout si detail, který nás může dovést k náhlému a nečekánému pochopení pointy celého příběhu.

Vzpomínám si, že jako dítě jsem se často díval na obraz Ilji Repina Kozáci na Volze (Záporožčtí kozáci píší dopis tureckému sultánovi), jehož reprodukci jsme měli pověšenou na chatě. Je to dost známý obraz, na kterém vidíme skupinu kozáků, kteří se vesele baví u stolu někde ve vojenském ležení při psaní odpovědi tureckému sultánovi. Líbila se mi jeho dramatičnost, živost a barvitost, proto si myslím, že se toto dílo těší stále zájmu dětí i dospělých. K dalším známým obrazům Repina patří Burlaci na Volze, Ivan Hrozný a jeho syn nebo ikonický portrét Lva Nikolajeviče Tolstého.

Ilja Repin (ukrajinsky Ілля Юхимович Рєпін, rusky Илья Ефимович Репин, 1844–1930) byl ukrajinský malíř, narozený v Čuhujivu, nedaleko Charkova, dnešní Ukrajina, tehdy však součást Ruského impéria. Jeho díla jsou velmi realistická a obecně byl pokládán za vzor socialistického realismu. Repin, po mládí, které strávil na dnešní Ukrajině a kde začal i malovat, byl později přijat ke studiu malířství na Petrohradské Carské akademii umění. Strávil také nějakou dobu jako stipendista akademie v Itálii a Paříži, což v této době bylo pro nadějné a ambiciózní umělce z celé Evropy téměř povinnost. Po mnoha letech plodné práce, kdy střídavě pobýval na Ukrajině a v Rusku, odešel do Finska, kde jako již známý umělec zemřel v Kuokkale v roce 1930. Po ruské revoluci se odmítl vrátit zpět domů z důvodu, jak uváděl, chatrného zdraví.

Pokouším-li se pochopit složité události, které se dnes v této části světa odehrávají, pak mě více než Repinova známější díla oslovuje jeho obraz Jablka a listí.

Kompozičně obraz zachycuje zátiší s jablky rozprostřenými mezi spadaným listím. Na první pohled působí jednoduše, ale při bližším zkoumání odhaluje jemnou hru barev, textur a světla.

Teplé podzimní odstíny žluté, oranžové a hnědé s jemnými přechody mezi barvami kontrastují s červenými tóny jablek a chladnějšími odstíny okolí. Detailně propracované listí s různými stupni uvadnutí a rozkladu působí velmi realisticky a dodává obrazu přirozenou dynamiku. Repin dokáže zachytit proměnlivost světla, čímž jablka získávají objem a plastičnost. Hra světla a stínu vytváří atmosféru podzimního dne. Přes zdánlivou jednoduchost obraz skrývá významnou symboliku života a jeho pomíjivosti. Jablka mohou symbolizovat život a hojnost, ale zároveň i pokušení a zkaženost, odkazující na biblický motiv rajského jablka. Opadané listí představuje pomíjivost času, stáří a nevyhnutelný konec cyklu života. Kombinace živého jablka a odumírajícího listí vytváří zajímavý kontrast mezi životem a smrtí. Tento motiv přechodnosti a cykličnosti byl v 19. století v ruském umění oblíbený, protože reflektoval hlubší duchovní otázky.

Popisovat obraz slovy je však stejné jako pokoušet se popisovat kvalitu vína. Vína je potřeba se napít a na obraz se zase podívat, pokud možno nezaujatým pohledem. Každé umělecké dílo, ať už je staré sto nebo dvěstě let, dává zvídavému divákovi možnost vcítění a porozumění. Správně vidět se ale musí také chtít a umět a to se týká i dnešního Ruska a Ukrajiny.

Odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ilja_Repin#/media/Soubor:Ilja_Jefimowitsch_Repin_002.jpg