Zločinci u moci a naše životní poslání

Darwin nám vysvětlil, že jsme se coby lidský druh vyvinuli tady na Zemi. Křesťané oponují svým názorem: tvrdí, že nás stvořil Bůh.

Vědeckou cestou jsme se nedopracovali k tomu, abychom se dozvěděli, jestli je někde ve vesmíru život: jestli mimo Zemi existuje nějaká další obydlená planeta – lidmi obydlená planeta.Je pro nás nepředstavitelné, že by obydlená planeta existovat mohla, že by dokonce obydlených planet mohlo být víc – a na některých by už se lidé dokonce dopracovali k tomu, že by nepotřebovali války?Zní to jako utopie, jde o bohapustý blábol nebo jsou skutečně bez válečné planety?

Vědeckou cestou o nich nevíme… ale vědí vědci už všechno?

Existuje k poznání pouze vědecká cesta jakožto jediná správná a jediná možná a jsme my lidé pouze směs masa a kostí, kůže a vnitřních orgánů vědou dopodrobna rozpitvaných? Jsme jenom to, co se dá rozpoznat pod mikroskopem a pomocí vědeckých špičkových přístrojů?

Stačí, co objevila současná věda?

Dovolím si vystoupit z řady a informovat o tom, co vědci nevědí. (Jak a proč to vím: viz video Cesty k sobě).

A co jsem se dozvěděla? Planeta Země je hodnotná přírodní rozmanitostí, velmi hodnotná a není to jediná obydlená planeta a člověk se nevyvinul tady na Zemi. Proces stárnutí se netýká jen lidí, stárnou i planety, byť se jejich život počítá na miliardy let, jednou každá z nich skončí. A nežli dojde k jejímu zániku, vyspělí jedinci mapují vesmír, hledají prostředí vhodné pro lidský život: lidé vesmír kolonizují. Jednou z planet, kam lidé přesídlili, když jejich domovská planeta už se blížila ke svému nezvratnému konci, je i Země.

Nejsme tu moc dlouho, cca 2000 generací. A podle toho to tu vypadá. Nemusíme si rvát hrůzou vlasy, co to tu děláme – jsme na tom podobně jako na jiných nově obydlených planetách: vyrovnání se s novými podmínkami znamenalo propad, ze kterého se den za dnem zdvíháme.

A kam pozemské oko dějinami dohlédne, pořád lidé u moci lžou, podvádí, hromadí majetek (církev, fašisti, komunisti, novodobí mocipáni). Dělají všechno proto, aby se u moci udrželi.

Ale naše ´osobní oko´ musí pohlédnout dál: nesmíme zůstat v bezmoci vůči zločincům, musíme vědět, že jsme tu proto, že máme za úkol situaci na Zemi zlepšovat: láskyplností a pravdivostí prosvětlovat svůj život a ´svítit´, smysluplné věci nabízet i dál. Nabízet ruce ke spolupráci.

V podstatě jde o to: nedělat, co chtějí zločinci. Chtějí nás rozeštvat, postavit proti sobě, určují, koho musíme nenávidět. A my se musíme udržet v mírumilovném módu: v bez válečném módu. Jakýkoliv náš vztek, strach, naše bezmocnost, naše naříkání, pomluvy apod. – to všechno je agresivní druh energie, kterým zločince dopujeme. Svou agresivní reakcí, svým agresivním postojem zločince vyživujeme. A neomlouvá nás, že třeba ani nevíme, že takovou moc naše myšlenky a slova mají. Stačí si o tom zapřemýšlet a rozhodnout se: ne, zločince podporovat nebudu.

Ničím jiným na bez válečných planetách lidé neuspěli nežli právě tím, že zločince přestali krmit svou energií. Pěkně ´zdola´ každý sám za sebe si sáhl do svědomí a stranou odkládal své tlaky, svou nenávist, zlobu, sebelítost. Nepřistoupil na agresivní válečné pobídky zločinců u moci. Zločinci budou své nesmysli na nás aplikovat jen tak dlouho, pokud jim to budeme baštit.

A nikam se nepřemístíme.

Pomocí není někam utéci. Pomocí je poučit se a vykonat, co je třeba.