Dobře mi tak
Poslední slovo Ludvíka Vaculíka
U Procházků se vždy žilo změnou, v létě se těšili na sníh a v zimě zas na něco, co bude až v létě. Kdo se do té rodiny dostal, cítil se vyznamenán, koho zapudili, ten si už navždy nesl v sobě hořkost zrady.
Než jsem umřel, uložil jsem občas Cilce napsat za mě poslední slovo. Později jsem pozoroval, jak dcérečka začíná psát sama ze sebe. První román z dob mušketýrů se mi líbil víc než ten, který se rozhodla nakonec vydat. Ten druhý byl obyčejné společenské drama, které se však stane až za dvě stě let. Nejnovější kniha je o naší rodině a já jsem v ní nejhorší postava. Dobře mi tak.
Kniha se mi zdá dobře napsaná, má pěknou obálku a je v ní mnoho fotografií, z nichž většinu jsem fotil já. Při čtení mě překvapilo, že Cilku na mém životě leccos pobuřuje. Kritizuje mě za nedostatek pokory a osobní zodpovědnosti, na což máme stejný názor, ale vadí jí i naše rodinné nahaté fotky, což se mi zdá skoro až směšné. Rozesmutnilo mě čtení o jejím muži Bedřichovi. Když sis ho, milá dcero, k sobě připoutala, měla sis ho pak nechat!
U Procházků se vždy žilo změnou, v létě se těšili na sníh a v zimě zas na něco, co bude až v létě. Kdo se do té rodiny dostal, cítil se vyznamenán, koho zapudili, ten si už navždy nesl v sobě hořkost zrady. Největší křivdy se dopustili na mně, ale dobře mi tak.
Autor má nárok psát si o sobě a lidech okolo sebe, co se mu zachce, a tyto knižní postavy zas mají nárok na to po svém reagovat. Zohledňoval jsem to například při psaní Českého snáře a sebrané reakce všech knihou postižených vyšly v Petlici pod názvem Hlasy nad rukopisem.
Ze vztahu s Lenkou jsem se vypsal ve své nespravedlivé knize Jak se dělá chlapec a ona se ze vztahu ke mně zas vypsala ve své Smolné knize. Rukopis mi dala přečíst a když jsem ho zkritizoval, dokonce uvažovala, že to nevydá. Já jsem jí svou knihu předem ke kontrole nedal a ona ji skutečně dodnes nečetla. Je moudrá.
Cilčina kniha se snaží být spravedlivým rozsudkem, kdo co a proč v naší rodině špatně udělal a čí je to nakonec všechno vina. Správně, avšak z nesprávné logiky, vyvozuje, že za všechno můžu já. Dobře mi tak.