Hrdinní strážníci a spoutaní lidé bez roušky
Vzpomínky na bizáry doby covidové - díl 1.
Že čas letí jako bláznivý a život nám protéká mezi prsty šílenou rychlostí, si člověk uvědomí v nejerůznějších momentech, třeba když se podíváte na syna, který se ještě nedávno učil chodit a teď je vyšší než vy a boty má pětačtyřicítky. Já osobně se často přistihnu přitom, že rozděluju svůj život na dobu před a po covidu a počítám roky jako po Francouzské revoluci - rok první po vpádu koronavirového blouznění, rok druhý, třetí, čtvrtý... V těchto dnech slavím už páté výročí od dne, kdy se mi zhroutil naivní svět a pochopila jsem, že jsem jen nepatrný, bezvýznamný a bezprávný otrok v područí tzv. právního státu.
Protože jsem za doby covidí byla mimořádně cáklá a ještě jsem zpočátku věřila, že se skrze žaloby domůžu svých základních svobod garantovaných cárem papíru zvaným Listina, vedla jsem si o svém boji blog, kterému jsem s láskou říkala Stav bez nouze a na kterém jsem řadu let zachycovala dennodenní podivnosti života v pandemickém nouzovém stavu a svoji urputnou a marnou snahu domoci se u soudů ochrany proti řádění veřejné moci. Jde o cenný historický zdroj, který je, dle mého skromného názoru, zcela jedinečný i ve světovém měřítku. Jednou z mého blogu bude bestseller!
Napadlo mne, že se na něj tu a tam vrátím a vyberu nějakou extrémní bizarnost, jež nám připomene divné časy, které s námi zmítaly sem a tam. Ohlédněte se se mnou a připomeňte si, jaké to bylo.
Blogový příspěvek ze dne 15. 9. 2020
Jako první jsem vybrala blogový příspěvek o tom, jak pražští měšťáci bojovali s drzými narušiteli práva a pořádku. Tehdy jsem si poznamenala následující (cituji jen část textu):
Městská policie hl. m. Prahy dnes na svém facebookovém profilu zveřejnila příspěvek „Žádáme veřejnost, aby dodržovala mimořádná opatření a nařízení“ společně s videem zachycujícím hrdinný zákrok strážníků 1517 a 2653 s tímto textem:
Muž bez zakrytých dýchacích cest v prostoru metra. Na výzvy strážníků k jejich zakrytí a prokázání totožnosti nereagoval. Navíc agresivně gestikuloval. Během dalších více něž pěti minut neuposlechl jakékoliv zákonné výzvy zakročujících strážníků. To ani poté, co byla použita opakovaná výzva s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. Skončil s pouty na rukou.
Na nástupišti stanice metra Florenc si hlídka všimla muže, který neměl zakryté dýchací cesty. Vyzvala ho k nápravě nebo opuštění prostor metra. Muž nereagoval, mával před hlídkou jízdenkou a pak si sedl na lavičku mezi ostatní cestující, kteří se proti tomu silně ohrazovali. Během více než pětiminutového jednání neuposlechl žádné ze zákonných výzev zakročujících strážníků. V okamžiku, kdy začal stupňovat svoji agresivitu, nezbylo, než použít donucovacích prostředků v podobě hmatů a chvatů. Nakonec došlo také k přiložení pout. Poté, co se hlídka přesvědčila, zda muž není ozbrojen, byl předveden na místní oddělení Policie ČR. Přestupkovým jednáním dotyčného se bude následně zabývat správní orgán.
Drsné, vidťe, takto si zavzpomínat? Přidávám printscreen ze strážnického videa pro ty, kdo se nechtějí dívat na Youtube na záznam:
Toto umí udělat lidem "právní a demokratický stát"...