Jaké zvíře odložíte letos?
Nechtěné živé dárky a (ne)zodpovědnost dospělých.
Jsem králičí máma a nestydím se za to, i když to některým lidem připadá kuriózní. Králíky miluji od dětství, ale chovat jsem je začala až v dospělosti, čímž jsem si do domácnosti nastěhovala něco mezi psem, veverkou a bobrem. Od začátku to beru ale zodpovědně, vím, že se o ně musím dobře starat. Asi před dvěma roky jsem Justýnkovi opatřila z azylu kámošku, což mi přineslo další zkušenost. Na týrané zvíře vás nikdo nepřipraví.
Mockrát jsem to chtěla vzdát, až jsem to jednou málem vzdala. Ale vydržela jsem, dneska mi ta potvůrka skáče do postele a jí z ruky. Teď navíc vypadá jako Elvis Presley, protože na zimu jí narostla stylová čupřinka.
Bohužel právě nastává období, kdy se spousta lidí začne živých dárků vzdávat. Vidím to v králičích skupinách na sociálních sítích, kde opět přibývají inzeráty, které opakují stokrát omleté floskule o tom, jak se jich majitelé zbavují s těžkým srdcem kvůli stěhování, nebo ze zdravotních a rodinných důvodů. Vždycky mě z toho přepadá smutek, ba dokonce bych to nazvala velkou úzkostí.
Obecně považuji za hodně nedospělé myslet si, že mi z toho malého roztomilého klubíčka nevyroste vynalézavý jedinec, který mi doma ledacos rozkouše a udělá nepořádek. Ono platí, že kdo chce mít doma vzorně uklizeno, nemůže chovat zvíře. To si každý svéprávný jedinec musí dopředu rozmyslet.
Přesto najdeme dost jedinců, kteří se nedokážou postarat ani o své děti, natož o chlupatého miláčka. A proto je určitě lepší, když se jejich svěřenci dostanou do kvalitnější péče, byť se jedná o útulek. Na druhou stranu chápu i to, že azyly nechtějí od jednotlivců přebírat zvířata, protože většina z nich pracuje na hraně své kapacity.
Nechtěná zvířátka pak mnohdy končí na poli nebo u popelnic, jen malý zlomek majitelů se jim snaží najít přímo nové zájemce. Zároveň nelze nikomu zakázat, aby si opatřil zvíře. Přesto by se mi líbilo, kdyby většina lidí v okamžiku, kdy je přepadne touha po živém plyšákovi, raději zašla do ZOO, než si nějakého nastěhují domů.
Ten, kdo nechápe, že mu přes veškeré těžkosti zvířata dělají život hezčím, by si je opravdu neměl pořizovat ani na Vánoce. A pokud do toho opravdu chce jít, aby si nehledal mazlíčka podle barvy srsti a rodokmenu, ale dal šanci těm, kteří už zradu předchozích páníčků zažili. Právě ti nejvíc potřebují lásku a pozornost. Protože pak si můžeme říct, že náš svět není tak prohnilý, jak to na první pohled vypadá.