Libanonská komedie

Nejinak je tomu (mělo by být) v Libanonu. Každý stát je odpovědný za to, co se na jeho území děje. Zejména v tak extrémních případech, jako je vytvoření „státu ve státě“. Nemluvě o tom, že to platí stonásobně, když se takovýto „stát ve státě“ po zuby vyzbrojí a dopouští agrese vůči svému sousedovi. Ano, hovořím o libanonském teroristickém hnutí Hizballáh operující na jihu země, odkud vede útočné akce proti území severního Izraele.

Všem, kdo věří v samospasitelnost OSN a soustavně kritizují Izrael, že nerespektuje její rezoluce (kdyby je slepě respektoval, neexistoval by) je zapotřebí připomenout, že Hizballáh operuje na jiholibanonském teritoriu v rozporu s rezolucí RB OSN z roku 2006 (!), která stanoví, že mezi řekou Lítání a hraniční linií s Izraelem nebudou působit žádné vojenské formace kromě dvou – armády libanonského státu a jednotek OSN (UNIFIL). Rezoluci přijala jak vláda v Bejrútu, tak v Jeruzalémě. A výsledek? Izrael, který tehdy v rámci protiteroristické války na jihu Libanonu vojensky operoval, se stáhl. Libanon „dodržel“ svoji část dohody tak, že na onom území působí vedle formací UNIFIL nikoli Libanonské ozbrojené síly podléhající centrální vládě, ale jednotky teroristického hnutí Hizballáh, které disponují obludným množstvím zbraní včetně řízených i neřízených střel v počtu asi 100 tisíc, ne-li více, a útočných dronů. Dlužno dodat, že Hizballáh je na jihu Libanonu přítomen s vědomím OSN, aniž by ovšem byl Libanon světovým společenstvím jakkoli odsuzován (zatímco Izrael je odsuzován a stavěn na pranýř soustavně).

Stejně tak je zapotřebí připomenout pokrytecké chování některých klíčových hráčů na Blízkém východě, například Egypta, Turecka nebo Jordánska, které ostře odsuzují Izrael za jeho sebeobranné protiteroristické aktivity, ovšem samy, když čelí jakékoli hrozbě terorismu, ať už doma nebo za hranicemi (Turecko), bez zaváhání sáhnou k těm nejtvrdším odvetným opatřením. Dělají tedy přesně to, co Izrael, ovšem jemu za to ochotně nasazují psí hlavu. Je to sice už dávno, ale odkaz té záležitosti je stále aktuální. Když palestinskoarabští teroristé začali přerůstat v roce 1970 jordánské monarchii přes hlavu a začali ohrožovat samotnou její podstatu, došlo ke konfliktu mezi jordánskou královskou armádou a teroristickými formacemi a k jejich nekompromisnímu vytlačení do Libanonu (odkud je v rámci operace „Mír pro Galileu“ v roce 1982 vypudil Izrael, když jejich vražedné aktivity byly neúnosné). Stejně tak, když se aktivity islamistických teroristů v Egyptě, zejména na Sinaji, staly pro prezidenta Sisiho neúnosnými, nařídil armádě provést nekompromisní „Komplexní operaci – Sinaj 2018“ s cílem teror ze Sinaje vykořenit. Po pětiletém úsilí bylo oznámeno její úspěšné ukončení.

V uplynulých dnech (17. a 18. 9. 2024) naplnily světová média informace o unikátní protiteroristické operaci, během níž v Libanonu a v menší míře v Sýrii v jednom časovém okamžiku explodovaly pagery (v úterý) a osobní vysílačky (o den později) členů Hizballáhu. Ačkoli se k celé věci Izrael oficiálně nevyjádřil, má se za to, že jde o jeho akci, protože něco tak geniálního jen tak někdo zorganizovat nedovede. Ať tak či onak, platí, že v regionu vede Izrael obrannou protiteroristickou kampaň. Pokud by se za druhé světové války, kdyby byla technika na takové úrovni jako dnes, podařilo Spojencům přivést k detonaci v jedné chvíli tisíce pagerů příslušníků SS, bylo by to vnímáno všemi, kdo podporovali protihitlerovskou koalici, jednoznačně pozitivně. Stejně jako atentát na Heydricha. Jedno i druhé je přece nedílnou součástí nelítostného boje proti bestiálnímu agresorovi. Totéž musí platit o oné kybernetické operaci. Že tomu tak není, je jen dalším důkazem o zvráceném úsudku obrovské části mezinárodního společenství.

Pozoruhodné na celé věci jsou dva momenty. Nedlouho poté, co začaly pagery teroristů explodovat, oznámila libanonská vláda, že podá v Radě bezpečnosti OSN stížnost na Izrael. Stejná vláda, která léta toleruje provokativní protiizraelské aktivity Hizballáhu vedené z jejího území – aktivity, které vyvolaly onu kybernetickou reakci. Bejrút je tedy spoluviníkem současné situace a když čelí důsledkům své nečinnosti vůči teroristům, běží do New Yorku, aby před členy Rady bezpečnosti ronil krokodýlí slzy. Pokrytectví k pohledání.

Moment druhý. Šéf Hizballáhu Nasralláh ve čtvrtečním (19. 9. 2024) televizním projevu tvrdil, že tento kybernetický útok se rovná vyhlášení války. Tento arcizločinec má zřejmě krátkou paměť. Válku vyhlásilo jeho hnutí Izraeli už dávno, nejpozději 8. října 2023, tedy den poté, co Hamás spáchal v pohraničí Pásma Gazy krvavý masakr a gangstersky odvlekl 251 rukojmí. Onoho osmého října zahájil Hizballáh agresi pomocí raket, dronů a jiných zbraní a způsobil, že na 60 tisíc obyvatel izraelského severu muselo opustit své domovy. Tato agrese stále trvá a všechno, co Izrael ve vojenské oblasti podniká, je pouze a jenom legitimní sebeobrana. Proto opakuji: skutečnost, že podstatná část světa interpretuje izraelské akce v Libanonu falešně je další ilustrací toho, v jak hodnotově pokřiveném světě žijeme.

Vrah volá chyťte vraha – a svět mu věří. Čest výjimkám.