Manipulace spotřebitele v praxi

Je známá věc, že jedním z nejlepších nápojů je Coca-Cola a že není nic lepšího, než si každý den dopřát meníčko v McDonald's. I když připustíme, že to možná není nejzdravější, Coca-Cola i McDonald's určitě patří k modernímu životnímu stylu. Tak jsme se postupně díky reklamě a mediální manipulaci naučili konzumovat hodně cukru a nezdravých tuků a cítit se přitom dobře.

Svět médií, poučený dlouholetými zkušenostmi z byznysu, úspěšně aplikuje vyzkoušené postupy do své mediální praxe. Jednou z oblíbených a rozšířených metod manipulace veřejného mínění je framing (rámování). Jde o komunikační strategii, která spočívá ve způsobu prezentace informace, čímž ovlivňuje její interpretaci a vnímání. Jinými slovy, stejné události nebo fakta mohou být chápány odlišně v závislosti na tom, jak jsou „orámovány“ – tedy jaký jazyk, kontext a důrazy jsou použity.

Klíčové aspekty framingu:

Výběr úhlu pohledu – Například označení ozbrojené skupiny jako „bojovníci za svobodu“ oproti „teroristé“ vede k odlišné interpretaci.

Jazyk a terminologie – Použití slov s pozitivním nebo negativním nábojem může měnit emoční reakci (např. „reforma trhu práce“ vs. „omezování pracovních práv“).

Zaměření na určité aspekty – Zdůraznění ekonomických dopadů určité politiky místo jejích sociálních důsledků může ovlivnit, jak ji lidé vnímají.

Kontekstualizace – Umístění informace do širšího rámce (historického, politického, morálního, časového) může zcela změnit její význam.

Framing v médiích a politice

Média často využívají framing k ovlivnění veřejného mínění. Například popis konfliktu na Ukrajině jako „ruská invaze“ oproti „zvláštní vojenské operaci“ mění vnímání události.

Politici využívají framing k budování veřejné podpory. Například označení daní jako „investice do budoucnosti“ oproti „finanční zátěž pro občany“ vyvolává rozdílné postoje voličů.

Framing je tedy klíčový v komunikaci, protože neovlivňuje jen to, co si lidé myslí, ale i jak si to myslí.

Praktický příklad framingu v reálném životě

Víme-li nyní, co je framing a jak se používá k ovlivňování čtenářů, můžeme se podívat na konkrétní případ jeho aplikace.

Pomocí ChatGPT lze rychle a efektivně provést rešerši. Například dotazem:

„Dá se zjistit nějaký rozdíl ve vnímání příčin konfliktu na Ukrajině v místních zpravodajských serverech?“

Výsledek dotazu ze dne 10. 3. 2025:

„Při zkoumání českých zpravodajských serverů lze pozorovat rozdíly ve vnímání příčin konfliktu na Ukrajině mezi mainstreamovými a alternativními médii.

Mainstreamová média často zdůrazňují:

Ruskou agresi a porušení mezinárodního práva – Anexe Krymu v roce 2014 a podpora separatistů na východní Ukrajině, jsou prezentovány jako jasné porušení suverenity Ukrajiny a mezinárodního práva.

Geopolitické ambice Ruska – Snaha udržet si vliv v postsovětském prostoru a zabránit integraci Ukrajiny do západních struktur (EU, NATO).

Bezpečnostní obavy – Expanze NATO na východ je občas zmiňována jako faktor, který Rusko vnímá jako hrozbu, avšak mainstreamová média často zdůrazňují, že každá země má právo rozhodovat o svých bezpečnostních aliancích.

Alternativní média často prezentují odlišné pohledy:

Provokace ze strany Západu – Některá alternativní média tvrdí, že USA a EU vyprovokovaly Rusko k akci prostřednictvím podpory změny režimu na Ukrajině a rozšiřováním NATO.

Občanský konflikt – Konflikt je někdy popisován jako vnitřní občanská válka, kde Rusko pouze podporuje rusky mluvící obyvatelstvo proti nacionalistickým tendencím.

Mediální manipulace – Alternativní média často upozorňují na údajnou jednostrannost mainstreamových médií a tvrdí, že informace o konfliktu jsou zkreslené ve prospěch Západu.“

Tyto rozdíly ve vnímání příčin konfliktu odrážejí širší polarizaci názorů ve společnosti a zdůrazňují význam kritického přístupu k informacím z různých zdrojů. Pokud na výše popsanou situaci aplikujeme časový framing a šíři celého zkoumání omezíme například pouze na období po roce 2014, už jen tímto výběrem předjímáme závěr hodnocení.

Použití časového framingu v tomto případě může zásadně změnit způsob, jakým je konflikt na Ukrajině interpretován. Pokud omezíme analýzu pouze na období po roce 2014, tedy po anexi Krymu a začátku konfliktu na východě Ukrajiny, zaměříme se na okolnosti, které se přímo vztahují k těmto událostem. Je zde tedy primárně zdůrazněna ruská agresi a porušení mezinárodního práva.

Pokud se použije širší časový rámec, zahrnující například i události z období před rokem 2014 (například vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, geopolitické napětí v regionu nebo rozšíření NATO), je možné dopracovat se jiné interpretaci, která by zdůraznila dlouhodobé napětí mezi Západem a Ruskem, provokace ze strany NATO nebo historické a geopolitické faktory, které vedly k eskalaci konfliktu. V tomto širším časovém rámci by mohl být konflikt vnímán nejen jako agresivní krok Ruska, ale také jako součást širšího geopolitického boje o vliv v postsovětském prostoru, včetně možného vlivu západních zemí a jejich politiky vůči Ukrajině.

Výběr časového rámce tedy ovlivňuje, jaké příčiny konfliktu jsou vyzdvihovány a které faktory jsou považovány za klíčové. Kratší časový rámec může více zdůraznit současnou eskalaci a vojenské akce, zatímco širší rámec může ukázat složitější geopolitické souvislosti a historické kořeny konfliktu.

Každou dovednost se nejlépe naučíme tehdy, když ji sami aplikujeme v praxi. To platí o plavání, učení cizích jazyků i analýze mediálního diskurzu. Proto závěr a výsledek tohoto zkoumání nechávám otevřený. Můžeme také začít s tím, že místo Coca-Coly se občas napijeme čisté vody.

Odhaduji, že toto doporučení, vzhledem k určité míře námahy, nemusí být příliš populární. Kdo si chce však ušetřit práci, nechť se obrátí na odbor strategické komunikace vlády, případně ať si zapne ČT nebo Český rozhlas.

Zdroj:

https://medialnistudia.fsv.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/6/2024/04/2017_02_03_hurtikova.pdf?utm_source=chatgpt.com