Příběh mé spoluzávislosti nově i v dokumentu

Ta kniha vznikla taky z důvodu, že jsem se potřebovala z těch hrůz vypsat, a tak mapuje desetiletý vztah s úspěšným člověkem, který dlouhé roky bojoval se závislostí na hazardu. Nakonec se to celé smutně uzavřelo jeho tragickou smrtí. Přijala jsem ji jako sebevraždu, přesto mám v sobě určitou pochybnost, k níž mě inspiroval pozdější policejní protokol. Ale vzala jsem to tak, že se život inteligentního a nadaného člověka uzavřel a nelze na něm už nic změnit. Tenhle motiv nakonec dobře znám, protože si ho uvědomuji u každé své knížky o osobnostech minulosti. Z odstupu vždycky člověk vidí jen tisíce chyb.

První týdny po jeho smrti byly nepopsatelně strašné. Naše společnost bohužel vůbec není připravená na to, že se podobné věci mohou přihodit. Lidé neumí s pozůstalými komunikovat, neumí je podpořit. Místo nějakého porozumění mi chodily neuvěřitelně ošklivé vzkazy od různých individuí. Věřím tomu, že minimálně polovina by mi ten hnus nedokázala říct osobně. Holt email nebo zpráva na sociální síti snese všechno. Začala jsem chodit na terapie, což mě určitě zachránilo. Jinak bych se z toho nátlaku úplně zbláznila.

A pak za mnou přijel režisér Pjeer van Eck, přivezl mi pomeranče, zapnul kameru a vyzval mě, abych mluvila. A já to všechno, co jsem držela v sobě, začala vyprávět.

Pjeer ten rozhovor a spoustu žánrových obrázků skladoval dlouho v počítači, až se rozhodl, že k tomu ještě něco dotočíme, sestříhá to a udělá dokument. Ani pro jednoho z nás nebylo snadné se k tomu vracet. Ale nakonec se to povedlo, tudíž výsledek můžete shlédnout zde: ŽIVOT S GAMBLEREM.

Ve své knize jsem napsala: „Gamblerství je smrtelná nemoc.“ Snad jsme udělali něco pro to, aby těch obětí bylo o špetku méně.