Tři měsíce války v Gaze nad rámec čísel: proč to není jen další konflikt
Arabsko-izraelská válka
Počet mrtvých v pásmu nyní podle zdravotnických úřadů přesahuje 23 000 a 8 000 se pohřešuje.
Za 75 let, od první arabsko-izraelské války, nebylo ve vždy bouřlivé Svaté zemi zaznamenáno tolik ničení, násilí a smrti. Uplynuly tři měsíce od vypuknutí nesčetné válečné eskalace, války, která překonala všechny rekordy. Politický kontext, příčiny a vývoj poznamenaly rozdíl oproti předchozím konfliktům. Spouštěčem byly teroristické útoky Hamasu v jižním Izraeli 7. října.
Podle tel Avivských úřadů toho dne zemřelo nejméně 1200 lidí a více než 200 bylo uneseno. Od té doby zemřelo v Pásmu Gazy více než 23 000 lidí, většinou žen a dětí, podle ministerstva zdravotnictví Pásma, při neustálém izraelském bombardování. „To, co se děje, nemá v historii tohoto konfliktu obdoby,“ vysvětluje Moussa Bourekba, vedoucí výzkumný pracovník barcelonského centra pro mezinárodní otázky (CIDOB).
Palestinci zabití ve válce v Gaze
Hromadí se denně, k nimž se v Izraeli přidávají další tisíce mrtvých, včetně těch, kteří se podíleli na útocích ze 7. října
Palestinci zraněni ve válce v Gaze
denně nahromaděné
"Nepřiměřená" reakce Benjamina Netanjahua byla povzbuzena "počáteční podporou práva Izraele na obranu, judikatury, která se objevuje v mezinárodním právu, ale rychle se stala kolektivním trestem," říká Bourekba. Podle nejnovější zprávy palestinského ministerstva zdravotnictví, zveřejněné toto pondělí, zemřelo v pásmu od 7. října 23 084 lidí a 58 926 bylo zraněno. Jen za posledních 24 hodin zemřelo 249 lidí. Kromě toho současná eskalace války spouští řadu důsledků kvůli jejímu rozšíření na Západní břeh Jordánu, kde zemřelo nejméně 303 Palestinců, a další zdroje konfliktu mezi Izraelem a Libanonem nebo nestabilita v Rudém moři.
Válečné podmínky v Pásmu ještě ztěžují složitý úkol, typický pro jakýkoli konflikt, získat přesné, pravdivé a spolehlivé informace o počtu mrtvých. V tak násilném kontextu je těžké znát příběhy za daty. Ministerstvo zdravotnictví, které Hamás kontroluje, je oficiálním a hlavním zdrojem údajů o úmrtích v Gaze. „Ve všech válkách je počítání obětí výzvou a v Gaze ještě větší,“ říkají analytici.
Vysvětlují nepřetržité a nevybíravé bombové útoky, včetně těch v médiích, nepřítomnost zahraničních novinářů na místě nebo humanitárního personálu ze zahraničí, přerušení komunikace a zdrojů zásobování, kolaps infrastruktury a kolaps zdravotního systému snižuje dostupné informace, ale také jejich ověření.
Jak probíhá sčítání obětí v Gaze?
Palestinské ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím svého mluvčího Ashrafa Al-Qidry pravidelně aktualizuje počet obětí ve zprávách shromážděných informačními agenturami a přijatých také agenturami OSN. Tyto denní zprávy také rozepisují konkrétní počet žen a dětí, které zemřely, a počet zraněných. Tyto zprávy nerozlišují mezi civilisty a milicionáři, ani neuvádějí podrobnosti o příčině smrti, ale klasifikují zesnulé jako oběti „izraelské agrese“.
„Podle údajů tvoří přibližně 70 % úmrtí ženy a děti. Ani ženy, ani děti nejsou bojovníky,“ říká Donatella Rovera, výzkumnice Amnesty International (AI), která strávila tři desetiletí dokumentováním válečných zločinů v Libyi, Sýrii, Náhorním Karabachu, Jižním Súdánu, Palestině a na Ukrajině. „Pokud zbývajících 30 % tvoří muži, ne všichni patří k Hamásu. Víme, že o život přišli humanitární pracovníci, novináři, lékaři, starší muži i civilisté,“ tvrdí Rovera.
Za 90 dní bylo zavražděno nejméně 8 000 dětí na místě, které obývá 2,3 milionu lidí. "Tato data nebyla v moderní době poskytnuta v žádném konfliktu." V žádné zemi nebylo zabito tolik dětí a žen během pouhých tří měsíců,“ odsuzuje Rovera. Organizace nejsou zodpovědné za výpočet nebo vyšetřování úmrtí jednotlivě, připomíná expertka, protože tento úkol je nemožný, a proto se „vždy používají oficiální zdroje, jako je ministerstvo zdravotnictví země,“ zdůrazňuje.
Je důležité poznamenat, že úřady nezahrnují ty, kteří zemřeli na místě bombových útoků, ať už byli okamžitě pohřbeni nebo nebyla nalezena jejich těla, takže oběti, které nebudou převezeny do nemocnice, s velkou pravděpodobností nebudou zohledněny. . Představitelé ministerstva zdravotnictví ujišťují, že úmrtí pocházejí ze záznamů pořízených zdravotníky v nemocnicích, které zaznamenávají do počítačové databáze poté, co potvrdí totožnost zesnulého u svých příbuzných.
Nesouvislost v číslech kvůli poruchám připojení
Přestože počet obětí v Gaze byl zpochybňován, dokonce i politickými vůdci, jako je prezident Spojených států Joe Biden, mohly by být ještě vyšší než ty, které nabízejí zdroje kontrolované Hamasem, jak připouští oficiální prohlášení. Stát pro záležitosti Blízkého východu, Barbara Leaf. Den poté, co Biden zpochybnil pravdivost svých údajů, zveřejnilo palestinské ministerstvo zdravotnictví seznam s více než 6700 jmény těch, kteří zemřeli mezi 7. a 26. říjnem, včetně celého jména, věku, pohlaví a identifikačního čísla. Obsah tohoto seznamu nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Amnesty International vysvětluje, že porovnávali případy, které vyšetřovali, a mnohé se shodovaly. „Měli jsme jich dokonce víc, protože tam byli lidé, kteří zemřeli později. Jsou zranění lidé, kteří v době zveřejnění seznamu mezi zemřelými nebyli, protože zemřeli později,“ upřesňuje výzkumník z mezinárodní organizace pro lidská práva. Na druhou stranu se provádí i sčítání zraněných, kteří se léčí v nemocnicích. Selhání konektivity kvůli válce znemožňuje plynulou komunikaci čísel, ale ministerstvo Gazy tvrdí, že volá, aby čísla ověřilo, a také shromažďuje údaje z jiných zdrojů, včetně palestinského Červeného půlměsíce.
Jak izraelské útoky na komunikační infrastrukturu a služby v Gaze zesílily, zhoršila se dostupnost a sběr dat. Palestinští představitelé obvinili výpadky telekomunikací především z „významných potíží“ při získávání aktuálních informací.
„Během eskalace došlo k výrazné změně v oznamování obětí,“ vysvětlují pro RTVE.es z oddělení pro hodnocení a řízení informací Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). „Ministerstvo zdravotnictví, které zpočátku hrálo důležitou roli při hlášení obětí, zažilo kolaps ve svých operacích a přestalo poskytovat aktuální informace o obětech. Místo toho se vládní úřad pro média začal spoléhat na informace od organizací, jako je palestinský Červený půlměsíc, civilní ochrana a hasiči,“ dodávají.
Smrt civilistů nebo bojovníků
Vládní zdroje v Gaze kontrolované Hamasem nikdy nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, když hlásí úmrtí ve válce s Izraelem. Obecně toto rozlišení ve válkách poskytují o něco později mezinárodní organizace a nezávislé skupiny po vyšetřování zločinů proti lidským právům. Izraelská armáda také provádí poválečné vyšetřování.
Nicméně odhad zveřejněný izraelskými novinami Haaretz na základě údajů o obětech z Meir Amit Intelligence and Terrorism Information Center, napojeného na izraelské zpravodajské služby, naznačuje, že nejméně 60 % z 6 747 Palestinců zabitých při těchto útocích Izraelci mezi 7. a 26. říjnem byli civilisté. Je to nejvyšší procento civilních obětí posledních izraelských vojenských operací proti Palestincům z Gazy.
Tisíce pohřešovaných
Agentury OSN a mezinárodní organizace pro lidská práva varovaly před množstvím pohřešovaných lidí, kteří zůstávají pod troskami. „Jsou to tisíce lidí. Odhadujeme, že pod troskami je stále nejméně 8 000 lidí, protože není dostatek buldozerových strojů, které by je zachránily, a málo benzínu pro těch pár strojů, které musí pracovat,“ tvrdí Donatella Rovera. "Všichni tito lidé nemohou být v tuto chvíli prohlášeni za mrtvé, dokud nebudou identifikována těla," uzavírá.
Nebal Hajoo je fotoreportér a nyní žije v exilu v Belgii. Pokryl všechny války v Gaze a opustil Pásmo dva dny před začátkem té druhé. „Ani nyní, ani v budoucnu nebudeme schopni znát přesný počet mrtvých bojovníků Hamásu,“ říká. Trvá na tom, že islamistická organizace své oběti nikdy nepřiznala. „Podle údajů nepřesahuje počet zabitých bojovníků 1 % zabitých v pásmu Gazy,“ říká fotoreportér. A ke konečnému počtu obětí uvádí, že „je důležité, aby nejprve skončila válka, pak bude trvat nejméně dva až tři měsíce, než bude možné spočítat celkový počet mrtvých,“ uzavírá.
Různé agentury Organizace spojených národů, včetně OCHA a Světové zdravotnické organizace (WHO), přijímají tato data jako dobrá a s touto implicitní podporou přispívají k jejich šíření v médiích po celém světě. Ve svých zprávách však uvádějí zřeknutí se odpovědnosti za to, že nebyli schopni nezávisle ověřit údaje: „Doposud nebyla OSN schopna shromáždit nezávislé, úplné a ověřené údaje o obětech; "Aktuální údaje poskytlo ministerstvo zdravotnictví nebo vládní úřad pro média v Gaze a izraelské úřady a čekají na další ověření."
„Je to také válka čísel, informací a propagandy. Je to scénář, na který jsou výzkumníci a novináři zvyklí,“ vysvětluje mluvčí Amnesty International. Dodává, že existují útoky, které nelze nikdy vyšetřit. "Dnešní bombové útoky zničily důkazy o včerejších útocích, včerejší bombové útoky by zničily důkazy o útocích před pěti týdny," argumentuje.
Mezi ty útoky, které vyžadují nezávislé ověření, patří případ exploze nemocnice Al-Ahli ze 17. října, která si v hlavním městě Gazy vyžádala několik stovek mrtvých a zraněných a vyvolala křížová obvinění z toho, kdo vypálil raketu, že měla dopad na parkoviště. nemocnice a počtu obětí. Americké a francouzské zpravodajské služby dospěly k závěru, že to bylo pravděpodobně způsobeno neúspěšnou raketou palestinských milicí, což potvrzuje verzi izraelské armády, která obvinila palestinský islámský džihád, ačkoli nebylo možné dosáhnout definitivního závěru.
„Vlastně nevíme, jestli to byla izraelská raketa, palestinská raketa, která selhala, nebo palestinská raketa, která byla zachycena izraelským systémem protivzdušné a protiraketové obrany. Ve všech konfliktech existují případy, jako je tento, které nelze nikdy 100% ověřit. A když to není možné, musíme mít pokoru a říci, že jsme to zkusili a nemáme formální a jasný závěr,“ říká Donatella Rovera.
Ministerstvo zdravotnictví, které z výbuchu obvinilo izraelské síly, uvedlo, že zemřelo více než 500 lidí, toto číslo bylo později sníženo na 471. Podle odhadu amerických zpravodajských služeb byl počet obětí nižší, „pravděpodobně mezi 100 a 300“. i když neuvedli, jak k tomuto závěru dospěli.
Od Amnesty International si pamatují, že už jedenáct let nebyli schopni provádět vyšetřování na místě v Gaze: „Po celou tu dobu jsme pracovali na dálku. Jsou tam vyškolení místní lidé, kteří navštěvují místa bombardování, pořizují fotografie, videa, telefonní čísla, navazují první kontakt s přeživšími, se svědky, příbuznými obětí, svědky nebo lékaři.“ “Kromě toho s nimi vedeme rozhovory na dálku, telefonicky, přes WhatsApp... Děláme také důležitou ověřovací práci. Je to docela pracné,“ vysvětluje výzkumník AI.
Pravdou je, že současnou válku lze sledovat až do poslední minuty. „Je to humanitární krize, kterou všichni vidíme z první ruky. Každý den máme tisíce obrázků a videí katastrofy a to je další výrazný prvek jiných tragédií stejné intenzity, které se mohly stát dříve,“ argumentuje Bourekba, výzkumník CIDOB.
Izrael také revidoval své počty obětí
Izrael, který zpochybnil údaje poskytnuté úřady Gazy, revidoval svůj vlastní počet obětí směrem dolů, z 1400 na téměř 1200. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Lior Haiat řekl, že oprava je způsobena tím, že bylo mnoho těl, která nebyla identifikována bezprostředně po útoku, a domnívají se, že „patří teroristům, a ne izraelským obětem“. identifikovali, protože byli úplně spáleni,“ tvrdí Donatella Rovera, výzkumnice AI.
V tomto smyslu Amnesty International také vyzvala k prošetření počtu lidí, kteří byli „zabiti palestinskými ozbrojenými skupinami, a kolik jich bylo zabito izraelskými silami. "Viděli jsme svědectví přeživších, kteří řekli, že vojáci stříleli bez rozdílu a zabili několik izraelských civilistů." V tuto chvíli izraelská armáda přiznala, že omylem zabila tři izraelské rukojmí, kteří byli drženi v zajetí v pásmu Gazy.
Počet rukojmích unesených Hamasem byl také ověřen. Po propuštění během příměří Izrael 5. prosince aktualizoval celkový počet rukojmích ze 137, včetně 20 žen a dvou dětí, na 138, přičemž na seznam přidal osobu, která byla považována za nezvěstnou, i když izraelská vláda nechtěla. uveďte podrobnosti o totožnosti rukojmího nebo o tom, jak byla potvrzena jeho situace.
Čísla podobná těm, které uvádí Netanjahuova vláda ohledně vlastních obětí. Podle stejného centra Meir Amit ve svých denních zprávách z přibližně 1200 Izraelců, kteří zemřeli 7. října, bylo 433 vojáků a důstojníků, takže přibližně 64 % izraelských obětí byli civilisté. Kromě toho ze 137 nebo 138 (v závislosti na konzultovaném zdroji) civilních a vojenských rukojmích, které jsou stále v rukou Hamásu, je 17 žen a dětí. Celkem bylo do Izraele vráceno 113 rukojmích.
Byla v předchozích válkách velká odchylka od čísel?
Během čtyř válek a četných krvavých potyček mezi Izraelem a Hamasem agentury OSN v pravidelných zprávách citovaly počty mrtvých ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje používá také Mezinárodní výbor Červeného kříže a Palestinského Červeného půlměsíce. Po válce humanitární úřad OSN zveřejnil konečný počet obětí na základě vlastního vyšetřování lékařských záznamů.
Ve všech případech byly počty OSN do značné míry v souladu s údaji ministerstva zdravotnictví v Gaze s menšími rozdíly. Organizace jako HRW a Amnesty International svými vlastními vyšetřováními dospěly k následujícím závěrům:
Válka 2008: ministerstvo hlásilo 1 440 palestinských mrtvých; OSN hlásila 1385.
Válka v roce 2014: Ministerstvo hlásilo 2 310 zabitých Palestinců; OSN hlásila 2 251.
Válka 2021: ministerstvo Hlásilo 260 palestinských mrtvých; OSN oznámila 256.
Mhamedovi Abu Fida Huranimu bylo sedm let, když v roce 1948 vypukla válka. „Byl jsem dítě, ale pamatuji si scény typické pro válku. Mrtvého muže jsem viděl jen jednou,“ snaží se rozpomenout. Nyní je mu 82 let a žije v exilu ve Švédsku. První válka, která znamenala začátek tohoto konfliktu, ho donutila opustit svou vlast a hledat útočiště v Sýrii, ale když válka v roce 2011 začala, vložil svůj život „do rukou překupníků a já jsem do Evropy dorazil tureckou cestou“. . Před rokem získal švédskou státní příslušnost a o 74 let později mohl navštívit svůj domov. "Slzy mi zkameněly v očích a také v mém těle," říká.
Abu Fida, když vidí obrazy současné války, ujišťuje, že jde o scénu násilí, které se nikdy předtím nestalo. „Samozřejmě jsme zažili masakry ve vesnicích, které byly úplně vymazány z mapy, ale byl to jiný způsob vedení války. Teď spadne bomba na budovu a umírají desítky lidí,“ odsuzuje. Trvá na tom, že dříve tolik zbraní nebylo. V současném konfliktu je počet obětí mnohem vyšší než v minulých konfliktech. „Úroveň síly bombardování je, jako by byly dvě atomové bomby z druhé světové války svrženy na pásmo Gazy na mnohem menším území ve srovnání s Hirošimou a Nagasaki,“ dodává Moussa Bourekba.
Nejvíce dehumanizující válka
Vysoký počet obětí na izraelské straně 7. října vzbudil „existenční strach ze strany židovského národa. Nejen v Izraeli, ale i mezi židovskými komunitami světa,“ argumentuje analytik CIDOB. Pocit, který ve směsi s nedostatkem médií v pásmu dosáhl dehumanizace obětí Gazy. „Izraelský ministr popsal Palestince jako zvířata, která by měla zemřít. Žádný izraelský ministr předtím tato prohlášení neučinil. Nyní však vidíme, že existuje silnější nenávistný projev,“ stěžuje si fotoreportér Hajoo.
„Obyvatelstvo má pocit, že současná válka je nejnásilnější a nejtěžší. Právě teď není zaručeno, že v Gaze nikdo zůstane naživu ani minutu,“ tvrdí Hajoo. „V předchozích válkách jsme věděli, jaká jsou nebezpečná místa, mohli jsme chodit po bezpečných ulicích, ale teď tam žádné bezpečné místo není,“ dodává. Při předchozích příležitostech opouštěli své domovy pouze ti, kteří měli souseda spřízněného s islamistickými milicemi Hamásu, vysvětluje. Nyní však „Izrael záměrně bombarduje civilisty. Všechny domy jsou vystaveny útokům a to je něco, co se dříve nestalo,“ dodává.
Mezitím v Gaze každý den umírá více lidí. „Tohle místo je prokleté. Život nemá šanci. Každý rok nebo dva začíná nová válka a lidé umírají,“ říká palestinský fotoreportér. V Stripu není nikdo, kdo by neztratil několik členů své rodiny, příbuzných nebo přátel. „Není nikdo, kdo by nezažil hořkost smrti, a je nespravedlivé redukovat všechnu tuto bolest na čísla,“ uzavírá.