Antisystémová strana
antisystémové strany a společnost
Proč chci volit tzv. „antisystémovou stranu“? Protože chápu, že se systém vyčerpal, že není takový, jaký býval, nebo jakým se dříve aspoň zdál.
Systém býval k žití, dokonce k důstojnému žití a nyní musí člověk vymýšlet, jak v něm vůbec přežít a jak se aspoň psychicky připravit na jeho kolaps a následující chaos.
Chaos je potřebný, aby z něho vzešlo nové uspořádání společenského sytému. Dost velká část lidí už vnímá, že takhle to dál nejde, že to k nějakému důstojnému lidskému žití už moc není. Část z nich se nebojí a jde se svou kůží na trh, nebojí se mluvit, nebojí se psát, nebojí se přemýšlet o tom, co by se mělo dělat, až se systém zhroutí, nebo aspoň jak ho přibrzdit.
To jsou lidé, kteří jsou těmi lidmi „systémovými“ nazýváni lidmi „antisystémovými“. Pak je tu ale další část, ti, kteří nejdou do přímé rebelie, mají obavy z následků, navenek mlčí, ale myslí si svoje. A pak jsou ti zhypnotizovaní, nebo ti, kteří sami sebe přesvědčili, že se nic neděje a že se to vyřeší samo od sebe.
Jasně, že platí to, čemu věnujeme energii a pozornost, to posilujeme, to roste. Posilujme to protikladné, vnucují nám válku, chtějme mír, vnucují nám zelený úděl (byznys na úkor lidí i přírody), chtějme žít v souladu s přírodou a podporujme biodiverzitu.
Můžeme to ignorovat, můžeme nevolit, ale nestrkejme hlavu do písku jako pštrosi, to není řešení. Pracujme na sobě, abychom se stali fyzicky zdatnými, psychicky odolnými, odvážnými a ochotnými, abychom něco znali, něco uměli, abychom byli platní ostatním, až se to podělá. A snad už většina vidí, že ta naše věrchuška česká i evropská to podělat umí, protože bohužel nic jiného moc neumí až na ty kecy v kleci (v Parlamentu a v televizi).
Mně už to s nimi opravdu stačilo. Paradoxem doby je, že nositelem skutečné změny jsou komunisté, ukrytí ve Stačilo! Ale jsou přiznaní, od moci byli dlouho odstavení, proto je normalizační kariéristé dávno opustili a se svým předváděným antikomunismem nalezli do jiných stran, aby se nechali stranou vytáhnout k moci. A také přesvědčení stalinisté přirozeně vymírají, je jich tam určitě násobně méně než za dob Grebeníčkových.
Nadšené budovatele světlých zítřků, Jasánky, vidím úplně v jiných stranách. Uvidím, s kým Stačilo! ještě vyrukuje. Myslím ty avizované osobnosti. Jsem zvědavý, zda tam budou ti, kterých si vážím a které bych si tam přál. Do Sněmovny se asi dostanou, zdá se, že se s nimi v průzkumech počítá. Otázkou je, jaká bude výsledná rebelie voličů a kolik poslanců z toho nakonec bude. Určitě budou patřit mezi mediálně haněné a mainstreamem neprotěžované, což ovlivní průzkumy. Protože lidé se k nim z opatrnosti nebudou hlásit, myslím si, že průzkumy je podcení a dvouciferný výsledek by udělat mohli, nebo se k němu přiblíží.
Okamurovi před volbami spadla do klína role mučedníka. A ta dosud táhla. Např. Václav Klaus po „sarajevském atentátu“, nebo Babiš po vyhazovu ze Sobotkovy vlády ve volbách (po těchto událostech) uspěli víc, než se v průzkumech čekalo. O kampaň SPD se postarají policisté, státní zástupci, advokáti a možná dokonce i soudci. A samozřejmě novináři, kteří o tom budou informovat.
Bude to zajímavé i s těmi korespondenčními hlasy. Nálada ve světě se totiž změnila a pomoc ze světa vládním stranám, nemusí být bůhvíjak velká.