Hodný nebo laskavý?

Jaký je v tom vlastně rozdíl? Podle mě dost markantní. Protože být hodný znamená nejen být blbý, ale hlavně být poslušný. Hodní lidé nejsou zlí, ale snaží se být poslušní, neprotestují, nepochybují, jsou lehce manipulovatelní, dají se lehce vystrašit, raději se stáhnou a trpí, ne protože by byli hloupými, neinteligentními, ale protože jsou zvyklí neodporovat a poslouchat. A ač jsou hodní a dobří, právě tím podporují zlo.

Dobře se jim vládne a vládcům dovolí až neskutečně. Co to vlastně znamená být hodný? Nebo lépe být hoden? Být hoden pozornosti druhých, být hoden zájmu mocných, být hoden pochvaly od autority. Všechno jsou to atributy duality, totiž když nejsem hodný, opakem je: jsem zlý. Tak dělám vše proto, abych byl hoden, abych si zasloužil, aby mě měli za hodného, a ne nedej bože za zlého. Tak jsme naučeni.

Protože ti zlí neposlouchají, rebelují, protestují, tak se to totiž těm hodným předkládá, že poslušnost je největší cnost, ale opravdu není, za ctnost je možné považovat slušnost. Lze totiž slušně či dokonce laskavě něco odmítnout, něco, co nechci dělat. Protože jsem se tak rozhodl a je mi jedno, jak to ten druhý vyhodnotí, nebo co si o mně myslí. Ať si myslí, co chce.

Vždy byli nositeli pokroku rebelové, protože porušili dogma, protože šli nevyšlapanými cestičkami, protože přemýšleli o souvislostech a používali pro své rozhodování i své pocity. Úspěšní lidé byli spíše nehodní, zlobiví, neposlušní. Ale nebyli zlí, to se s nimi neslučuje. Ve škole měly (poslušné) učitelky rády hodné holčičky, a ne zlobivé kluky, rošťáky, kteří zkrátka byli sví, tak moc neposlouchali a zpravidla byli dobří v tom, co je bavilo a co ne, to zkrátka vypouštěli, jen si hlídali, aby nepropadali a trojka je dobrá a stačí. Tito rošťáci jsou zpravidla féroví a obvykle mají lepší život, často jsou úspěšnější, protože jsou víc autentičtí a dokážou se prosadit. I svým umem či znalostmi.

Dokážou se sami sebe zastat a najít si své místo v životě. I za cenu, že jsou považováni za hochštaplery, mimoně a podivíny. Protože jsou jiní a nezapadají do „normativů“ a společenských škatulek.

A nadějí je, že tito rebelové budou laskaví a vytvoří novou laskavou společnost. Opak laskavosti není nenávist (buď milovat nebo nenávidět), opakem je nelaskovast. Buď laskavý jsem nebo nejsem. Jsem laskavě nemanipulovatelný, a to je pro ty, co laskavost jen předstírají, aby druhé manipulovali či citově vydírali, šokující. Protože je to vyvede z míry.

Tak si např. o mně vytvoří domněnku: „takový hodný člověk a takové názory? Jak on může být dezolát, vždy jsem si myslel, že je náš, ale je fakt, že poslední dobou mi připadá nějakej divnej“.

Jo, jsem divnej, nejsem hodnej a blbej, jsem laskavej. Smějící se bestie a švejk, laskavý rebel. A je mi šumák, co si o to myslíte. Nechte mě žít. Váš digitální, byrokratický a mediální nátlak odmítám.

Ikdyž se to snažím dělat laskavě, ale rozhodně. V souladu se svým svědomím a sebe-vědomím.