Pohádka o BANovníkovi Nedomyslu Otakaru I a 40 blBOTech z BANánie

V tomto digitálním světě se k moci dostal a vládl BANovník jménem Nedomysl Otakar I. Přihodilo se to poté, co digitální uživatelé uviděli, jak v jejich sousedství rozkvétá domýšlivost, které chtěli vzdorovat. Otakar úspěšně bojoval proti domýšlivosti svojí „nedomýšlivostí“ a tak časem získal moc digitálního blokování a mohl proměnit jakýkoliv názor nebo myšlenku ve veřejně nepřípustný obsah. Pomáhalo mu 40 jedinečně nedomýšlivých blBOTŮ, kteří měli za úkol hlídat BANánii před nebezpečnými názory a příliš volnou komunikací, které by mohli vést k domýšlivosti. Jejich heslo znělo: „Poznáme-li, že myslíš, postavíme tě do DEZOlatě.“

blBOT #1: Narativátor

Narativátor měl za úkol sledovat, zda digitální uživatelé BANánie nevyjadřují „odchylky od schváleného narativu“. Pokud někdo napsal, že „slunce dnes nesvítí“, a přitom bylo zamračeno, Narativátor okamžitě zasáhl, protože slunce podle oficiálního narativu BANánie „vždy svítí nad hradem BANovníka“.

blBOT #2: Vulgobot

Vulgobot byl zaměřen na zajištění čistoty jazyka. Když někdo z blBOTů či digitálních uživatelů použil nevhodné slovo, jako například „popleta“, Vulgobot ho promptně přepsal na „strategický myslitel.“ Ve svém volném čase Vulgobot velebil Otakarovy „vynikající strategické kvality,“ což mu vyneslo čestné místo mezi blBOTy.

blBOT #3: DotaceBOT

DotaceBOT měl za úkol odměňovat každého, kdo chválil nedomýšlivé projekty s názvy jako „Inovační sanace ve prospěch globálního dotovaného růstu“. Ten, kdo si řekl o dotaci, byl ve skutečnosti zavalen formuláři tak, že se z něj stal věčný žadatel o grant. A když nevyplnil dotazník, DotaceBOT mu připomněl, že je povinen sloužit „BANovacímu bloku pro nedomýšlivý rozvoj“.

blBOT #4-10: Likeři

Likeři byli určení k šíření propagandy na sociálních sítích. Pokud Otakar napsal, že právě dočetl „Můj narativ“ nebo „Otův slovník odnaučný“ (jedny z jeho nejoblíbenějších knih), Likeři na to reagovali srdíčky, palci nahoru a komentáři typu: „Tak hluboké, že ani Mariánský příkop není nic oproti Otakarovu uvažování!“

blBOT #11-20: Plkaři

Tito blBOTi byli mistry v generování nekonečných proslovů. Plkaři se vyznačovali tím, že dokázali mluvit hodiny o tom, jak je pro BANánii zásadní správně chápat nedomýšlivý podtext v diskuzích o strategických tématech. Po skončení proslovu se zpravidla ukázalo, že nikdo neví, o čem to vlastně bylo, ale všichni věděli, že to bylo důležité.

blBOT #21-30: Infowizardi

Infowizardi přepisovali historii BANánie podle potřeby, takže BANánie nikdy nemohla udělat chybu. Když Otakar prohlásil, že bylo nutné BANovat někoho za komentář starý 10 let, Infowizardi okamžitě přepsali všechny historické záznamy, aby to vypadalo, že byl BAN spravedlivý a předem schválený „Strategickým úřadem pro retrospektivní pravdu“.

blBOT #31-40: preBANeři

PreBANeři byly nejtajnější zbraň BANánie. Uměli vytvořit okamžitý BAN tak, že než si uživatel stačil přečíst své vlastní sdělení, už bylo pryč. PreBANeři dokázali rozpoznat emocionální podtext slov vedoucí k domýšlivosti a zablokovat je ještě předtím, než byla napsána. Tento sofistikovaný postup, známý jako „preBANování“, zajišťoval, že se nikdo nedostal k formulaci myšlenky, která by se mohla stát BANovatelným obsahem.

Nedomysl Otakar I se svými 40 blBOTy postupně zablokoval veškerou kreativitu a samostatné myšlení v BANánii. Digitální uživatelé se začali bát vyjádřit i ten nejnevinnější nápad a místo toho raději vyplňovali formuláře a schvalovali Otakarovi příspěvky na síti. Otakar se mimo BANánii stal určitým vzorem za své nové formy tzv. „cenzur a blokací, které nebyly vyhlášeny“ použitelných ve „válkách, které nebyly vyhlášeny“.

Jeden den však do BANánie zavítal neznámý cizinec jménem Paradox, který měl v rukávu zcela nový trik – nejasně definovaný narativ. Ať blBOTi zkoušeli cokoliv, nedokázali Paradoxovo sdělení zablokovat, protože ho nebyli schopni rozpoznat. Paradoxova slova přitom dávala digitálním uživatelům smysl a vracela jim vytrácenou odvahu myslet. Zpráva o Paradoxově příchodu se šířila rychlostí světla a brzy celá BANánie začala přemýšlet nad otázkami, které si do té doby nikdo nepoložil: „Co když BAN není odpověď?“ „Co když máme právo myslet a mluvit sami za sebe aniž bychom byli domýšliví?“

Otakar se sice pokusil ještě několikrát zasáhnout a pronesl nejen kouzelné zaklínadlo: „sezname.cz zavři se!“. Ale pak ho Paradox lapil do vlastní pasti. „Jak kdy může existovat 100% BANánie, když BANovník není BANovatelný?“ Otakar zůstal stát jako opařený a pomalu si uvědomoval, že toto nedomyslel a Paradox má pravdu. Měl by se tedy stát zaBANovatelným i on sám jeho nedomýšlivými blBOTy. A jak se to stalo, tak se postupně jeho digitální moc navždy a zcela rozplynula. Všechno, co do té doby zaBANoval, bylo zrušeno a odBANováno, a z BANánie se stal svobodný prostor. A i ti, kteří jej nejvíce měli rádi, protože jim imponovalo, že konečně mají „panovníka“, který není domýšlivý, zjistili, že mít „panovníka“, který je přímo naopak nedomýšlivý – je stejnou ostudnou prohrou.

Časem se pak „Nedomysl Otakar I a jeho 40 blBOTŮ z BANánie“ stali pouhou humornou pohádkou o tom, jak jeden BANovník chtěl vládnout BANánii, ale nakonec ho porazila svoboda projevu s diverzitou názorů v čele s Paradoxem. Digitální uživatelé si tím i uvědomili, že kdo se snaží BANovat kdejaký názor, který není jeho, nakonec nezodpovědně omezuje a BANuje hlavně sám sebe v seberozvoji a tím, že věci nedomýšlí škodí sobě i digitálním uživatelům ve svém okolí.