Blogosvět.cz logoBlogosvět.cz logo

Potíž ze symboly

Občan si není jist


Vstoupíme-li do prostoru mezi hlavní budovou Národního divadla a Novou scénou z Národní třídy, nyní pojmenovaného náměstí Václava Havla, všimneme si v úrovni očí na protější straně tří vlajek: uprostřed je státní vlajka ČR, vlevo (z pohledu přicházejícího) vlajka Ukrajiny a vpravo vlajka Izraele.

Vlajky zde nesou určitý vzkaz, který má sdělit něco o postojích umělců a vedení Národního divadla, o jejich hodnotové orientaci – hodnoty a umění přece jdou ruku v ruce. Přistupuji tedy na tuto symbolickou hru a snažím se přemýšlet nad tím, co nám chtějí umělci sdělit na symbolickém místě – u Národního divadla, na náměstí Václava Havla.

Vzpomínám si, že v dobách minulých byla téměř povinností vyvěšovat při významných dnech naši státní vlajku spolu s vlajkou SSSR, což bylo státem důkladně sledováno. Už si příliš nepamatuji na všechny protokolární zásady, jako je levá a pravá strana, velikost vlajky či dny, kdy se vlajky vyvěšovaly, ale určitý cit pro symboliku mi doufám zůstal.

Na první pohled a s přihlédnutím k současnému narativu české mediální scény mi tento výběr vlajek nijak nevybočuje. Pak mě ale napadne: proč jsou uspořádány právě takto? Pokud je jedna vlajka vlevo a druhá vpravo, znamená to snad něco? Je levá strana méně důležitá než pravá? Takto by mohl uvažovat laik jako já.

Obrátím se na AI a dozvím se: „V souladu se zákonem č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, a protokolárními zásadami platí, že česká vlajka by měla být vždy na čestném místě – tedy obvykle na prvním místě zleva (z pohledu pozorovatele), když je vystavována vedle vlajek jiných států nebo institucí. Umístění české vlajky do středu mezi jiné vlajky je považováno za nesprávné a nevhodné z hlediska symbolického významu. Toto uspořádání by mohlo být interpretováno jako snížení jejího významu, protože centrální pozice může naznačovat rovnocennost s jinými vlajkami, což se pro státní vlajku hostitelské země nehodí.“

No, je to jen AI a může se mýlit – ještě nemá svou pubertu za sebou.

Ale přece jen, proč si umělci zvolili právě tyto dvě vlajky vedle vlajky české? Chtějí tím opět něco naznačit? Proč ne třeba vlajku Tibetu? Ochladl jejich vztah k mahajánovému buddhismu? Osobně mi ve výběru chybí nám dobře známá duhová vlajka. Urazil snad umělce někdo z LGBTQ+ komunity? Rád bych věděl, proč zde není – na umělce se přece takhle nesmí; na ty mi nesahejte, mají zásluhy o 17. listopad.

Začínám být dost zmatený. Umělce rozhodně nepodceňuji, zvláště ne ty z Národního divadla – umějí pracovat s jinotaji a metaforou.

Další hypotéza je, že jde prostě jen o servilní potvrzení většinové vládní politiky – proč ne? Nezlobil bych se, zapadá to do koloritu doby, místa a profese. Umělecká profese, která je závislá na milodarech státu nebo mocných, jak je ve světové literatuře dostatečně zpracováno, je ze své podstaty servilní. To by ale přece nebylo potřeba až tak složitě symbolicky kódovat – to je každému jasné.

Musí v tom být ještě něco jiného, ale nemohu přijít na to co. Prostě potíž se symboly.

  • Sdílet: