Za koho ti teroristé vlastně umírají?

Příklad první: Usáma Bin Ládin

Muž zodpovědný za nejhorší teroristický útok v dějinách byl vystopován nikoli někde v afghánské jeskyni obklopen věrnými bojovníky, nýbrž v luxusní rezidenci nedaleko Pákistánského Islámábudu /= „Město Islámu“ - jak příhodné/ a zabit byl v situaci, kdy se v poslední chvíli snažil schovávat za ženskou. Ostatně, podle jeho víry to také byla JEN žena, pochopitelně.

Příklad druhý: Ismaíl Haníja

Hrdinný vůdce teroristického hnutí Hamás, které tak mile opečovává palestinský lid v Gaze formou živých štítů, přičemž jejich vůdci si užívali miliardové majetky, a která svoji přívětivost dotáhla k dokonalosti vražednou orgií proti občanům Izraele loňského 7. října. Taktéž nebyl zabit při hrdinném odporu ve své vlasti. Dostižen byl v luxusní rezidenci u svých kamarádů v Íránu. A opět nedaleko hlavního města, náhoda?

Příklad třetí: Hasan Nasralláh

Soudě dle reakcí teroristů, Alláha nasralo i zabití Nasralláha. Ten pán byl od roku 1992 šéf teroristického hnutí Hizballáh, které si – opět s vydatnou pomocí Iránu – vzalo za rukojmí v podstatě celou zemi: Libanon. A do třetice hlavní město: Zabit byl na jižním předměstí hlavního města Libanonu – Bejrútu. Ukryl se do bunkru pod obytnou budovou a po izraelském náletu tam umíral dlouhé hodiny postupným udušením a otravou zplodinami. Vskutku slavná smrt. Ani tomuto mučedníkovi nebylo tedy umožněno okamžitě a bezbolestně zemřít pro svého boha, vzít svou smrtí do pekla co nejvíce bezvěrců a dostat za to expresní lízdenku na nebeské orgie se sedmdesáti dvěma pannami. Zabití tohoto hrdiny ostře odsoudil i Kreml, jak vidno, ruské vedení se nyní kamarádi se samou lepší společností.

Zpět k Hamásu: Pohlaváry této teroristické a zároveň vládnoucí organizace v Gaze likviduje Izrael z pochopitelných důvodů s obzvláštním odhodláním. Posledním v řadě je nyní zároveň ten nový nejvyšší šéf Hamásu:

Příkald čtvrtý: Jahjá Sinvár

Hlavní strůjce bestiálních útoků na obyvatele Izraele z loňského října a nový vůdce Hamásu byl zlikvidován za opět příznačných okolností: Jeho slavná mučednická smrt byla natočena a jeho posledním aktem odporu bylo mrštění klacku na dron, když se zraněný skrýval v polorozbořené budově. Jeho poslední fotografií je fotka mrtvoly pohřbené pod sutinami. Zemřel sám, žádný z jeho bratrů ve zbrani, těch hrdinů a mučedníků mu v obraně nepomohl. Dokonale typické.

Tak tedy umírají terorističtí vůdci, mozky, ideologové a strůjci bojů nikoli člověka proti člověku, ale bojů proti člověku jako takovému.

Globální problém nastane, pokud jejich způsob přemýšlení postupně přijmou i čelní představitel a celý establishment bývalé supervelmoci a začnou vyhrožovat jaderným holokaustem. Je to nová strategická hrozba pro lidstvo, protože ani ti Hitlerové a Stalinové schopnost zničit celý svět neměli.

Ať si nad tím lámou hlavu vojáci a politici. Mě nenapadá nic jiného, než vydržet dlouhá léta opatrného manévrování a vyjednávání s někým takovým. Léta vyjednávání s psychopatem v uzavřené místnosti, který na ostatní míří nabitou zbraní. Jedinou útěchou mi je statistika, dle které se opravdu ne každému diktátorovi podaří umřít v posteli v rodinném kruhu. Místo toho je často násilně nahrazen někým stejně krvelačným, ale méně schopným, jehož smrt proto přijde ještě dříve. Podobnost s osudy teroristických bossů zde opravdu není náhodná.